Kliknutím zvětšíte„Počasí je bohužel takové, že led není, tak zatím trénuji v ledové vodě. Prý ale ještě pořádná zima a mráz budou, tak věřím že oficiální pokus o překonání světového rekordu uskutečním,“ říká 37letý Tepličan. Ve čtvrtek, kdy na Barboře uplaval zmiňovaných 99 metrů, byla teplota vzduchu i vody 2 stupně nad nulou.
Trénovanému otužilci sekundoval jeho tým, bezpečnost je totiž při takto extrémních výkonech na prvním místě; při podobném pokusu freedivera došlo před devíti lety ve švýcarském Davosu k úmrtí. „Dělám kurzy otužování, lidem vůbec nedoporučuji potápět hlavu. Tep jde rychle dolů, hrozí omdlení, lépe řečeno bezvědomí. Celkově je potápění v ledové vodě bez neoprenu velkou neznámou. Není moc lidí, kteří by do toho šli. Znám tak dva tři, na celém světě jich je do desítky.“
Vencl přišel s myšlenkou pokořit rekord v této extrémní disciplíně víceméně náhodou. Před rokem s kamarády naaranžovali fotku, která se stále hitem. Teplický freediver na ní plave pod ledem, nad ním bruslí jeho kamarád. „Začal jsem se zajímat o rekordy plavání pod ledem bez neoprenu. Zjistil jsem, že Guinessův rekord je 76 metrů, světový ještě o čtyři metry delší. Říkal jsem si, že že bych to mohl zkusit, když běžně pod vodou uplavu 130 až 140 metrů. Je to vlastně jen o tom, jak dlouho vydržím pod vodou, která má jeden dva stupně. Zkusil jsem si v ledové vodě vydržet na jeden nádech, dal jsem bez problémů tři minuty. Tak už šlo jen o to, jak rychle mi budou ubývat při pohybu síly,“ líčí.
Nedávno si cvičně zkusil, co jeho tělo ve vodě, která má dva stupně nad nulou, snese i při pohybu. Chtěl pokořit padesátku, technické problémy mu ale neumožnily potřebný komfort. „Neměli jsme s týmem vychytané, jak natáhnout pod vodou lano, bez něhož to pro dostatečnou orientaci nejde. Nebylo dostatečně dlouhé, musel jsem se otáček. Ale těch padesát metrů jsem dal v pohodě, což mi dodala sebevědomí,“ usmívá se sportovní nadšenec, milovník různých výzev.
Před čtvrtečním tréninkovým pokusem svůj cíl posunul o 30 metrů. Po důkladném přeměření vyšlo najevo, že se na metr přiblížil stovce. „Bylo to tím, že vše bylo technicky v pořádku. Uvidíme, jak to bude, až poplavu pod ledem. Říká se, že ten led je hodně stresujícím faktorem, já si to ale nemyslím, dokážu to vytěsnit. Pro mě je nejvíc stresující ta studená voda. Člověk v ní není hned uvolněný v hlavě. Technika pak není ideální jako v bazénu, kde znám každou dlaždičku.“
Venclovi stojí v překonání rekordu několik překážek. Tou první je již zmiňovaná absence ledu. „Musíme počkat na to, až Barbora, nebo Milada zamrznou. Hluboké vody ale zamrzají pomalu. V záloze kdyžtak máme nějaké lomy.“
Nažhavenému potápěči může jeho pokus zkomplikovat pobyt v teple, brzy totiž odlétá na dovolenou do teplých krajin. „Snad mě to nevykolejí. Loni jsem zažíval to samé, také jsem si říkal, jaké otužování po návratu bude, ale bylo to v pohodě. Tak snad to teď bude podobné,“ přeje si.
V neposlední řadě pak bude náročné pokus o světový rekord zaznamenat. „Jsou dvě možnosti. Tou první je pozvat si komisaře. To ale stojí nějaké peníze. Anebo se to dokonale zdokumentuje a oni podle videodokumentace jsou schopni rekord uznat, aniž by byli přítomni,“ přibližuje Vencl.
Svého snu se ale nevzdá za žádnou cenu. „Zvykl jsem si překonávat své limity. Teď se to sešlo s rekordem světovým," culí se. "Když vlezete do mrazivé vody, vyplaví se vám hormony štěstí v extrémním množství. A co teprv, když při tom uděláte světový rekord!“ dodává na závěr.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
