„Neměl jsem toho na začátku sezony v bazénu moc natrénováno, zaměřuji se spíš na doplňkové sporty, jako je fotbal, basketbal nebo běhání. Ale nedalo mi to a našel jsem si čas na bazén a zádrž dechu na gauči, což je v rámci tréninku také často používaná metoda mezi freedivery,“ říká Vencl, který už má na svém kontě titul českého mistra a páté místo ze světového šampionátu.
Venclova cesta do Rakouska byla dlouhá, hned druhý den pak závodil. „Cítil jsem se ale dobře a říkal jsem si, že sedm minut pod vodou by mělo padnout. Bohužel došlo k nedorozumění s buddym, a tak mi v konečné fázi zbylo jen něco přes minutu dýchání, což není úplně ono. Kontrakce přišly skoro o minutu dříve, proto hlavní práci musela odvést hlava. Nakonec jsem to dotáhl na pěkných 6.51. Samozřejmě mě to mrzelo, protože jsem měl na víc, ale zase jsem byl opravdu spokojený, že jsem se dokázal vyrovnat s krizovou situací a nezabalil to. První Radek Dvořák mě porazil o tři vteřiny, já skončil druhý,“ líčí Vencl svůj pokus ve statice.
V dynamice, plavání pod vodou bez ploutve, se mu nedařilo podle představ. „Těsně před pokusem jsem se necítil úplně ve své kůži. Předvedl jsem podprůměrný výkon 111 metrů. V konečném součtu mi pak chybělo jen 0.8 bodu na celkového vítěze Ralpha Staudiga, který měl 138.5 bodů. Těch 0.8 bodu odpovídá třem vteřinám na statice a dvěma metrům na dynamice. Být druhý na rakouském mistrovství je samozřejmě úspěch, ale v obou disciplínách jsem mohl předvést více. Ale jestli jsem si to měl vybrat a sbírat zkušenosti a nakonec se poučit na začátku sezony, tak jsem nakonec extra spokojený,“ usmívá se Tepličan.