Raritou mužstva jsou bratrské dvojice. Sourozenecké vztahy se týkají dvou třetin týmu! „Kromě mě a mého bratra Milana Bulanta jsou v družstvu bratři Pazderové Michal a Jan, bratři Melzerové Karel a Michal, a nakonec bratři Magové Zdeněk a Lukáš,“ říká Jan Suržina, jeden ze zakladatelů klubu, který si do znaku dal hlavu černého pantera. Jak název FC Panhers Krupka vznikl? „Celkem rychle. Vymysleli jsem několik názvů a z toho nakonec vybrali ten, který se nám zamlouval nejvíce. Chtěli jsme nějaký, který bude tak trochu budit respekt, ale zároveň ne takový, který by vyzněl nějak arogantně nebo namyšleně. A jelikož panteři v přírodě určitě respekt budí, rozhodli jsme se pro Panthers,“ vysvětluje Suržina.

Futsal je pro „pantery“ sportem číslo jedna, přestože většina z nich předtím hrála fotbal. „My se známe už delší dobu, jsme dobrá parta. Hra nás baví více než fotbal. Pořád se něco děje, nemůže se stát jako ve fotbale, že se dvacet, třicet minut nic neděje. Myslím si, že na Teplicku bude futsal jednou nesmírně populární. Takový ten boom odstartovala Balticflora. Spoustě lidí dala impuls do něčeho, co tady dříve nebylo. My existujeme zhruba dva měsíce. Vrhli jsme se do toho po hlavě. Trénujeme, jak nám čas dovolí. Chodíme ale do práce, do školy, takže není jednoduché se sejít. Zatím máme okolo dvanácti hráčů, ale nevylučuji, že se kádr může rozšířit,“ Suržina.

Problémem pro „pantery“, podobně jako pro mnoho jiných menších klubů, je nedostatek peněz. „Nad penězi jsme před založením klubu přemýšleli. Určitě by nám pomohl nějaký sponzor, ale bohužel jsme zatím nikoho nesehnali, tak jedeme na vlastní pěst. Všechno si platíme sami, od balonů, dresů, přes halu až po startovné v soutěži. Myslím si ale, že i kdyby se nám nepodařilo žádného sponzora získat, utáhneme to z vlastních zdrojů,“ má Suržina jasno.

A jak se zatím „panterům“ vede v přípravě? „Zatím jsme odehráli čtyři zápasy. S Wolves Řetenice jsme prohráli 4:8. Deset minut před koncem jsme odešli fyzicky, jinak si myslím, že to byl vyrovnaný zápas. Druhé utkání s FC Barsa nám vůbec nevyšlo a prohráli jsme vysoko 1:18. Nedovedu si vysvětlit, čím to bylo. Jestli byl soupeř opravdu nad naše síly, nebo na debaklu měla podíl nervozita. Hrálo se totiž na Stínadlech a v hledišti bylo i několik fanoušků, na což někteří z nás vůbec nebyli zvyklí. Utkání s Russian Bears jsme projeli 2:7 a druhý duel s Wolves Řetenice jsme opět prohráli, tentokrát 5:8,“ líčí Suržina. „První sezona pro nás bude určitě seznamovací s atmosférou soutěže. Musíme si zvyknout na rychlost hry a soupeře. Jsme realisté. Určitě budeme platit nováčkovskou daň a asi nás čeká boj na chvostu tabulky. Ale kdo ví? Třeba budeme hrát i klidný střed…“