Je moc dobře, že fotbalisté a hokejisté mohli o víkendu rozjet své profesionální soutěže. Jejich sportování je obživou nejen pro ně samotné, ale i pro spoustu dalších lidí, kteří se okolo sportu pohybují na různých pracovních pozicích. Navíc u televizí nyní můžou bavit statisíce těch, kteří kvůli vládním opatřením musí zůstat doma. Věřím, že se časem rozvolní i další opatření. Protože mám doma sedmiletého kluka – hokejistu – doufám především v brzký návrat prvního stupně do škol. To je pro děti tím nejdůležitějším. Ale možnost sportovat nezůstává o mnoho pozadu. V tomto věku se totiž utváří návyky nejen k učení, ale i k sportování. Máme tu i další segmenty, které vládními opatřeními trpí. Ale ruku na srdce, a klidně mě ukamenujte, nemůžeme si za to, že jsme zavření, tak trošku sami? Kolik z nás se snažilo v minulosti obejít kdejaké pravidlo, kolik z nás „švejkovalo“? Je to tak, jsme národem Švejků, vyčůránků, lidí, kteří se snaží různé věci všelijak šidit. A to je ten důvod, proč na nás platí pouze lockdown. V některých zemích není zapotřebí, lidé bez řečí dodržují doporučení vlády. Ano, stačí doporučení, nic se nemusí nařizovat direktivně. Mít tak disciplínu, možná by už naše děti chodily do školy a sportovaly…