V dubnu odešel František Vítů, stoper „sklářů“ z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, prvoligové áčko schytalo v květnu nebývalý debakl od Mladé Boleslavi a v červnu odešel bývalý předseda představenstva klubu Štěpán Popovič, který má velkou zásluhu na tom, že v lázeňském městě vůbec nějaký prvoligový fotbal je. Poslední smutnou zprávou je pak ta, která informuje o skonu bývalého skauta mládeže a člena mládežnického úseku Romana Husáka.

ROMAN HUSÁK

Roman Husák bojoval s těžkou nemocí, svůj match bohužel vyhrát nedokázal. Muž, který pro teplický klub udělal díky svému zapálení mnoho, měl pouze 51 let.

Pro „žlutomodré“ začal pracovat jako trenér přípravek v přidruženém Junioru Teplice, následně od roku 2004 vykonával činnost hlavního skauta a manažera mládeže FK Teplice. Do klubu přivedl například Tomáše Vondráška, Michaela Lüftnera, Laco Takácse nebo Davida Jablonského. Pro FK Teplice pracoval více jak 10 let, spolupráci ukončil během jara 2015.

FRANTIŠEK VÍTŮ
Začátkem sedmdesátých let minulého století byl považován za nejlepšího stopera nejvyšší fotbalové soutěže bývalého Československa. Ač tělesnou výškou zrovna nevynikal, disponoval excelentním výskokem, skvělým odhadem a příkladným timingem. Jihočech Mgr. František Vítů vynikal poziční hrou a přestože nepatřil zrovna k nejrychlejším, jen zřídka mu protivníkův útočník unikl. Nepotřeboval k tomu nedovolené zákroky a v československé lize patřil k fotbalovým gentlemanům, i když jeho soubojovou tvrdost pocítili snad všichni soupeřovi útočníci. František přišel do Teplic ve chvílích rodícího se Pražského jara. V lednu 1968. Z druholigového Jablonce, výměnou za stárnoucího útočníka Jaroslav Dočkala. Bylo mu třiadvacet. Záhy si v týmu vybudoval vážnost a úctu pro svoji přímost a čestnost. Není divu, že mu byla po čase svěřena kapitánská páska. Jeho hromové „Ven dem,“ jímž vyháněl spoluhráče z vlastního trestného území, aby vystavil protivníka do ofsajdového postavení, se rozléhalo v tribunách stadionů doma i za hranicemi. Když v roce 1975 odcházel z Teplic do Jihlavy, zanechal v Teplicích velké množství přátel. Severočeské lázeňské město se stalo jeho srdeční záležitostí. Často se vracel, později i do zdejších lázní, když přestaly sloužit kyčelní klouby. Už nepřijede. Ve věku nedožitých 75 let zemřel v Jihlavě. 

S využítím materiálu Pavla Biedermanna