Obrovské problémy s financováním sportovních klubů ze strany státu znepokojují šéfa Ústecké krajské organizace České unie sportu Zdeňka Kubce. Za současné situace to pro kluby v Ústeckém kraji znamená katastrofu.

„Ministerští úředníci vypisují program tak, že se do něj může přihlásit sotva třetina sportovních klubů. Na plošnou dotaci státu nedosáhne 93 % sportovních klubů. Za mne téměř trestný čin ministerských úředníků,“ řekl Kubec v rozhovoru pro Deník.

Začněme tím aktuálním – olympiádou. Jak hodnotíte úspěchy českých sportovců?
Pro mne ohromný emotivní zážitek, noční zlatý šok v super G Ester Ledecké a druhá její ranní zlatá ze snowboardu, když celý národ diskutoval, zda zvládne, nebo nezvládne. Výsledky biatlonu, Sáblíkové, Samkové, Erbanové, dlouhá naděje, že se může zopakovat naganské zlato, prostě krásné a nezapomenutelné zážitky.

Zklamal vás někdo?
Ze sportovců nikdo, všichni bojovali na hraně. Ale zklamal mne pan Kejval (předseda Českého olympijského výboru), když vystupoval tak, jako by naše výsledky na olympiádě byly výsledkem práce ČOV. Téměř ani slovo o sportovních svazech, které se o sportovce čtyři roky staraly, ani slovo o tom, že úspěch Ester Ledecké není výsledkem systému péče o sportovce v České republice, ale výsledkem obrovské ekonomické a lidské podpory rodiny Ledeckých. A stejné je to u Sáblíkové, Samkové, Erbanové. Erbanová musela dokonce opustit Českou republiku a odejít trénovat do Holandska. A ve finále se s jejich výsledky chlubí pan Kejval a ani slovo o problémech.

Vždyť předseda ČOV Kejval v Deníku hovořil o problémech s financováním…
Ale tuto větu řekl pan Kejval, až když jeho vystupování a současný stav financování sportu kritizovalo velké množství lidí. Já mluvím o době olympiády a pan Kejval řekl tuto větu až týden po ukončení her.

Naznačujete, že systém podpory sportu není v pořádku?
Nenaznačuji, konstatuji. Mne mohou zamrzet výroky pana Kejvala, může mne mrzet skutečnost, že si sportovní svazy musí každý rok půjčovat, aby přežily začátek každého roku. Ale co mne nejen mrzí, ale štve, je téměř absolutní absence financování sportu ve sportovních klubech, základních článcích sportu.

Ale vždyť Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy říká, že kluby financuje velkými částkami napřímo…
Ano, a jsme u prvního fatálního problému. Ministerští úředníci vypisují program pro kluby tak, že se do něj může přihlásit sotva třetina sportovních klubů. No, a letos byl tento systém úředníky MŠMT „vylepšen“ ještě nezákonnými termíny při vypsání programu a téměř nerealizovatelnými přílohami u žádostí programu pro sportovní kluby.

Co to znamená pro kluby v Ústeckém kraji?
Katastrofu. Na dotaci státu směrovanou všem, zdůrazňuji, všem sportovním klubům nedosáhne 93 % z nich. Za mne téměř trestný čin ministerských úředníků.

To číslo máte ověřené?
Samozřejmě. Ze dvou zdrojů. My jsme v lednu v Ústeckém kraji oslovili úplně všechny kluby a zjistili jsme, že žádosti dokázalo podat jen 32,1 % klubů. Na sepsání žádosti a zajištění všech příloh bylo 12 pracovních dní mezi vánočními svátky. No, a na únorové valné hromadě ČUS nás informoval pan ministr Plaga, že přes 80 % sportovních klubů má v žádostech chyby. A matematika je jasná. Na plošnou podporu, kterou stát směroval do úplně všech sportovních klubů, nedosáhne 93 % sportovních klubů v Ústeckém kraji. Vše kvůli úředníkům na MŠMT. Za mne katastrofa.

Máte i nějakou pozitivnější informaci pro kluby v kraji?
Promiňte, nechal jsem se unést. Ano, jsou pozitiva, nazval bych je „domácí jistotou“, a jsou ve dvou hladinách, Ústecký kraj a města a obce našeho kraje. U podpory sportu Ústeckým krajem s potěšením konstatuji, že Ústecký kraj přijal novou koncepci podpory sportu a v ní téměř zdvojnásobil příspěvky do sportu oproti minulému roku. Současně kraj naplánoval podporu až do roku 2025 a ta by měla být v tomto roce ve výši 65 milionů. Uvedeným objemem bude kraj zajišťovat téměř 10 % potřeb sportovních klubů v kraji.

A jaká je druhá dobrá zpráva?
Podpora od měst a obcí je skutečná kamenná jistota ve výši přes 50 % potřeb sportovních klubů. A jen díky podpoře z měst a obcí a Ústeckého kraje přežívají malé a střední kluby. Bez podpory obcí by asi úplně zanikly vesnické kluby.

Je podle vás správné, aby sport v klubech podporoval jen kraj a obce?
Není. Stát nasměroval do každého okresu 15 milionů jako přímou plošnou podporu sportovních klubů, ale ministerští úředníci zasáhli, dle mne zásadně nezákonně, a pro kluby zbude jen podpora obcí a kraje.

Spolupracujete nějak s krajem a obcemi?
Ano, a jsme za tuto spolupráci velice vděčni. Kraj se sportovním prostředím intenzivně spolupracoval na přípravě Koncepci podpory sportu a se Severočeským sdružením měst a obcí jsme dokonce podepsali smlouvu o spolupráci.

Čeho se spolupráce tedy týká?
Za mne je smlouva mezi krajským ČUS a SESO nejvýznamnějším dokumentem v podpoře klubů, protože obce financují sport z více než 50 %. A naše spolupráce tkví ve výměně informací, ve společných postupech, eliminaci chyb, kontrolách apod. Podpis této smlouvy považuji za nejvýznamnější smluvní vztah za posledních 10 let.

V pondělí proběhne vyhlášení Nejúspěšnějšího sportovce v Ústeckém kraji. Jak hodnotíte výsledky krajských sportovců v roce 2017?
Výsledky byly standardní, odpovídající možnostem. Ale když se podíváme na dlouhodobější vývoj, zaznamenáváme drobný, ale bohužel setrvalý pokles. Přestáváme v kraji oceňovat olympijské medailisty, naposledy tomu bylo v roce 2001. Ubývá medailistů z MS, ME v prestižních sportech. Aktuálně mi je většiny současných sportovců v Ústeckém kraji trochu líto. Vrcholných výsledků nelze dosahovat za peníze měst, obcí, kraje a sponzorů. U špičkových výsledků má, dokonce i ze zákona, rozhodující postavení stát. Linka se státními prostředky v našem kraji funguje jen výjimečně u plavců (Chomutov, Žatec, Ústí), kanoistů (Děčín, Chomutov), u hokeje, zde velmi dobře u všech klubů, u několika fotbalových klubů s dominancí Teplic, basketu (Děčín, Ústí) a nerad bych na někoho zapomněl. I bez systematické podpory exceloval před několika dny Tomáš Polanský na ME juniorů ve stolním tenisu, ale u něho jsme zase v modelu „Ledecká“.

To ale nezní zrovna povzbudivě…
Chci skončit optimisticky. Smekám před všemi výsledky sportovců v Ústeckém kraji a přeji všem špičkovým sportovcům Ústeckého kraje lepší podporu zejména od českého státu a přeji všem sportovcům, aby se již nikdy neopakoval rok 2017, kdy ministerští úředníci přesunuli 1,7 miliardy ze sportu do inkluze.