Pepa svůj brazilský sen nevzdává

Když koncem loňského roku představil Jan Kostovič účastníkům běžeckého krosu ve Svádově handicapovaného Pepu Suchého z Hrobu, všichni mu drželi palce. V chladném počasí trpělivě odpovídal na dotazy sportovců ze svého speciálního vozítka a vydržel do samého konce, kdy jeho rodiče přebírali finanční dar.

Olympijský cíl

V březnu byl v Ústí nad Labem na vyhlašování sportovce roku 2014. Fandil těm nejlepším a celý sál mu tleskal, když si převzal cenu pro nejlepšího handicapovaného sportovce Ústeckého kraje. Jeho sport se jmenuje boccia a na loňském mistrovství světa v Číně obsadil deváté místo.

Rád by se probojoval na paralympiádu v Brazílii, ale podmínky jsou tvrdé. Momentálně je na 16. místě světových tabulek a další potřebné body si před několika dny přivezl ze Španělska. Srdnatě bojuje se svalovou dystrofií a věří, že to dokáže.

Složité cestování

Ve Španělsku se uskutečnil počátkem dubna Evropský kontinentální pohár v boccie, kterého se zúčastnili zástupci třiadvaceti zemí. Hrála se soutěž dvojic i jednotlivců.

Do města Sant Cugat přijela i skromná česká reprezentace, kde kapitánem páru v kategorii BC3 byl poprvé sedmnáctiletý kluk ze severu.

„Cesta letadlem je vždycky neskutečně složitá, musím mít sebou dva vozíky a sportovní vybavení není zrovna lehké. Ve dvojici jsem nastupoval s kamarádem z Havířova Jirkou Svojanovským, byli jsme nejmladší pár. Hrálo se v hezké hale s perfektním povrchem, vyznačeno bylo dvanáct kurtů. Jedna hra trvá asi hodinu, mezinárodní pravidla jsou neskutečně přesná a přísná. Speciální míče mají různou kvalitu, používají se výrobky z Portugalska, Dánska, Anglie, nejlepší mají vždycky Korejci. Všechny míče se ale stejně musí pracně opracovat do odpovídající kvality. Boccia je vlastně něco jako pétanque, handicapovaní hráči ale koule neházejí, ale posílají je ze speciální rampy. Dost se taktizuje," vysvětluje Pepa Suchý na tréninku v Krupce.

Borec k pohledání

Průběh turnaje popsal stručně jeho otec. „Hrálo se ve čtyřech skupinách, vždy na čtyři směny. Kluci vyřadili Irsko a Belgii, prohráli s největším favoritem soutěže Řeckem těsně 3:1 a postupovali do semifinále. Tam se utkali s arogantními Angličany a šokovali řadu odborníků, když je porazili 4:1. Pro medaili jsme původně nejeli a najednou tu bylo finále. Soupeř byl jasný, Řecko. Paralympijští vítězové z OH v Londýně. Byla z toho historicky první stříbrná medaile pro ČR," konstatuje spokojený táta a reprezentační trenér kategorie BC3.

„Moc bych chtěl do Brazílie, to je můj sen, ale nebude to jednoduché. Další velký turnaj se hraje v Polsku, potom ještě v Anglii. V dubnu 2016 se uzavírá nominace. Každý bod se hodí, ale to cestování mě stojí moc sil a je neskutečně drahé," doplňuje houževnatý mladík. Nemůže se pohybovat, míček ovládá ústy s přispěním asistentky, kterou je jeho maminka, ale je to borec k pohledání.