Sport mám rád odmalička. Nejvíc hokej a fotbal, jedničkou je hokej. Vždycky jsem se stavěl do hokejové a fotbalové branky, závodně jsem ale kvůli předchozím zdravotním problémům začal chytat až po třicítce. Nejdřív jsem byl ve futsalové Balticfloře, pak jsme s kamarády hráli okresní hokejbalovou ligu za krupský tým Wizards, který jsem spoluzakládal. Teď už svůj volný čas věnuji hlavně synovi Štěpánkovi, kterému je osm. Hraje hokej za Teplice, pro mě je to paráda, užíváme si to. Můj první článek, který vyšel v novinách, je starý více než čtvrt století. Byl o fotbale, doma ho ale založený asi nemám. Musel bych hodně hledat, možná bych ho našel. Nejdřív jsem byl dopisovatelem Teplického deníku, později jsem tu opravdovou kariéru sportovního novináře odstartoval v projektu Naše adresa Teplice. Tam jsem dvakrát naboural, při té druhé bouračce bylo auto na odpis a za pár měsíců odepsali i celý projekt. Tuhle historku o tom, jak jsem zničil jeden slibný projekt, dávám vždy k dobrému. Vrátil jsem se do Teplického deníku, kde jsem velmi spokojený. Od minulého roku mám novou pozici reportéra celého Ústeckého kraje. Práci mám teď pestřejší, zajímavější, poznávám nové kluby a hráče. Rád se věnuji publicistice, baví mě rozhovory se známými osobnostmi i s dětmi, které teprve začínají. Mám také rád sportovní historii.

Zdroj: DENÍK

Napište svému sporťákovi
Máte zajímavý tip na článek, potřebujete mi něco sdělit? Není problém, jsem tu pro vás. Kontaktujte mě na
mailu, najdete mě také na sociální síti Facebook. A ještě si určitě pusťte video, nejen to moje - před kamerou se ocitl každý ze sporťáků Deníku.