„Balfu před turnajem kdekdo pohřbíval. Psalo se, že budeme dostávat dardy, ale my první zápas vyhráli a pak už jsme jeli na vítězné vlně. Jen to finále nám moc nevyšlo. Myslím, že jsme všem zavřeli pusu výkony, které jsme jako tým předvedli,“ říká Patrik Mažári, blonďatější z dvojice upovídaných mladíků. „Je to tak, každý nás odsuzoval už dopředu. My ale dokázali otočit i nepříznivě se vyvíjející zápasy a to nás nakoplo,“ přizvukuje Marek Konečný.

Ve finále už ale na „vlky“ zapůsobila únava z nahuštěného programu a od silné superligové Tjumeně dostali čtrnáct gólů. „Tolik bychom prohrávat neměli, přestože jsme byli polomrtvý.Vysoká porážka má své důvody, inkasovat čtrnáct branek je ale fakt příliš,“ drbe si hlavu Mažári, který v semifinále s Wislou Krakov dokonce otevřel skóre. „Jsem moc rád, že se mi podařilo dát gól. Hlavně jsme ale s Márou dostávali hodně prostoru, mohli jsme ukázat, co v nás je. Za to jsme moc rádi. Trenér Ivanov nám dává šanci,“ lebedí si Mažári.

„Ukázali jsme, že na ligu máme. Myslím tím celý tým. Teď hlavně musíme pořádně makat. Pokud nepolevíme, tak v lize určitě nebudeme hrát jen druhé housle,“ vyhlíží Konečný zářijový start nejvyšší futsalové soutěže, ve které „vlci“ dvakrát po sobě skončili na stříbrném stupínku. „Až první zápasy ale naznačí, jak to skutečně bude s našimi šancemi,“ dodává dvoumetrový čahoun. „Zatím jsme ještě nesehraní, navíc nás je málo. Pokud ale můžu mluvit jen za nás dva, tak jsme o hodně dál, než jsme byli před rokem. Hodně za to můžeme děkovat právě trenéru Ivanovovi. Pořád s námi mluví, vysvětluje nám, co děláme špatně a jak to dělat lépe. Snaží se pochopit, jak se cítíme, to je pro nás ohromě důležité,“ pochvaluje si Mažári nového kouče, který k týmu přišel z Ruska.

Umí už tepličtí mladící nějaká ruská slovíčka? „Hlavně ze sportovní hantýrky. Třeba stěrka, to je narážečka. Ale ještě je nutné nám překládat. Kdybych měl balit nějakou Rusandu, tak bych vyhořel,“ rozesměje se Patrik Mažári na celé kolo.