Zprávě o jeho odchodu na onen svět se nechtělo věřit. Proftovi, bylo 75 let, brzy měl na dortu sfouknout další svíčku. Ačkoliv měl velké fyzické bolesti, trápila ho Bechtěrevova nemoc, stále chodil coby šéftrenér SK Vzpírání Teplice mezi o několik generací mladší vzpěrače, jeho cenné rady byly k nezaplacení.

„Jsme z toho všichni ve velkém šoku. Nikdo z nás si nepřipouštěl, že by někdy mohl odejít. Byl pro nás jako táta, pro mě osobně to byl nejlepší člověk mého života,“ hledal tehdy těžko slova Petr Ditrich, který Proftovi pomáhal s trénováním. Nyní se snaží jít ve stopách svého velkého učitele, teplické vzpírání má stále zvuk.

Václav Proft
Teplické vzpěrače jejich táta Václav Proft poprvé rozesmutnil

„Pan Proft byl opravdu náš táta. Dále také kamarád a příklad poctivého člověka. Pokračujeme v práci s mládeží tak, jak nás pan Proft učil. V oddíle trénujeme se vzpomínkami na jeho srdečný úsměv a obětavý, poctivý přístup ke vzpírání. V uších přitom máme pořád jeho slova ´být služebníkem vzpírání´. Zní nám jako závazek,“ vyznává se Ditrich.