Přesně před 156 lety se v tělocvičně české reálky v Panské ulici v Praze sešlo 75 mužů na ustavující valné hromadě nového spolku. Vznikl Sokol, první český tělocvičný spolek, jehož význam pro národní uvědomění obyvatel českých zemí velkou měrou překonal představy zakladatelů v čele s Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem.

LogoJak je Sokol srostlý s českými, moravskými a slezskými obcemi, dokazuje i pohled na žebříček nejčastějších názvů ulic. Tyršova, Fügnerova nebo Sokolská patří s přehledem do první desítky. A ve většině v nich najdete tělocvičnu.

A byť sokolů už nejsou miliony jako před válkou, patří Česká obec sokolská stále k největším sportovním organizacím v zemi a například v oblasti sportu pro všechny hraje dominantní roli.

„Jsme tradičním spolkem s moderním obsahem činnosti, což dokládá věkové složení našich členů – dvě třetiny z nich je mladších 26 let,“ uvádí starostka ČOS Hana Moučková, která sokoly vede už osmým rokem.

Moučková: Radost nám dělá zájem dětí

V současné době má Sokol 160 000 členů sdružených v 1100 jednotách. „Nejvíc radosti nám dělá fakt, že se k nám hlásí stále více dětí ve školním věku,“ říká starostka Moučková s tím, že na mnoha místech je Sokol díky dostupnosti a ceně pro rodiče sportujících dětí volbou číslo 1. Zájem tak mnohdy překonává kapacity sokolských jednot. „Abychom mohli přijmout všechny, potřebovali bychom více cvičitelů a trenérů.“

Své zkušenosti s všestranným pohybovým rozvojem sokolové nově předávají i předškolním dětem – do jejich nového projektu se zapojilo více než 50 tisíc dětí ve školkách.

Naprostá většina sokolské činnosti je vykonávána na bázi dobrovolnictví, bez nároku na odměnu. „Je to obzvlášť v dnešní době naprosto výjimečný jev, který dělá Sokol unikátním. Smutné je, že dnešní společnost nedokáže dobrovolnickou činnost náležitě ocenit,“ říká Moučková.

Sokolové mají základnu i na severu Čech. V Libereckém kraji jsou sdruženi v Sokolských župách Ještědské, Krkonošské Pecháčkově a Jizerské. Sokolská župa Jizerská byla ustavena v roce 1990, v současné době sdružuje 21 tělocvičných jednot od Českého Šumburku až k Frýdštejnu napříč jabloneckým okresem.

Tři i čtyři generace z rodiny

„Většina tělocvičných jednot jsou nositeli kulturního a společenského života v obcích. Samozřejmě nabízejí nejrůznější sportovní aktivity sportu pro všechny, ale máme i úspěšné sportovní oddíly pracující pravidelně především s mládeží, oddíly běžeckého lyžování ve Velkých Hamrech a Skuhrově, oddíl moderní gymnastiky ve Sportcentru v Jablonci nad Nisou. Neocenitelnou hodnotou jsou stovky, možná tisíce cvičitelských hodin při vedení sportovních aktivit kvalifikovanými cvičiteli bez nároku na odměnu,“ říká Miluše Řeháková z župy Jizerské.

Další nedoceněnou oblastí je péče o zvelebování sokolských majetků s péčí dobrých hospodářů. „Většina našich tělocvičných jednot má své sokolovny, 80 a víceleté, které vyžadují každoroční zvelebování, ale kde na navyšující se položky brát (zateplení, střechy, okna, podlahy), když sponzoři raději šetří na volební kampaně.“

A jak je to se členskou základnou v Libereckém kraji? „Tam, kde jsou aktivní rodiče, berou na sportování v Sokole své děti s sebou a jsou jim tak nejlepším osobním příkladem. Tam, kde mají aktivní a erudované cvičitele, tam se členská základna zvyšuje. Jinde, kde nemají ochotné a vyškolené cvičitele, zájemci přecházejí na atraktivní módní placené aktivity. V naší župě se členská základna v posledních pěti letech udržuje zhruba ve stejné výši. V mnoha rodinách jsou členy tři i čtyři generace. Stejně jako v životě, i v sokolském hnutí, je to o volbě životních hodnot – zda jsem ochoten slevit něco ze svého pohodlí, udělat něco pro druhé a tím obohacovat i sám sebe bez očekávaného zisku,“ uzavírá Řeháková.

Cvičitelé jsou základ

U Sokolské župy Podřipské, která je součástí 4 žup v Ústeckém kraji, je podobný trend jako v celé České obci sokolské. Omlazuje se členská základna a do činnosti se zapojuje čím dál více dětí a mládeže. Noví členové jsou základem vznikajících nových sportovních oddílu, ať je to v tradičních sportech fotbal, volejbal, box. Tak vznikají i nové netradiční aktivity, které dokážou oslovit mládež (Rope Skipping, Parkour).

„A to vše většinou za podpory obcí a měst. Obce a města jsou pořád základní podporovatelé činnosti. V menších obcích vedení obcí a zastupitelé dobře spolupracují s místními sokoly, pokud se Sokolové věnují mládeži. Tato symbióza je pak vzájemně výhodná a těží z ní většina obyvatel a především sportující mládež,“ vysvětluje jednatel Sokolské župy Podřipské Rostislav Lariš.

„Na malých obcích a stejně tak ve městech je omezený počet kvalifikovaných trenéru a cvičitelů, kteří se postupně zapojují do všech projektů, které se ve sportu vyskytují. Ať je to prostřednictvím MŠMT, ČOV, ČOS. Vždy musí odbornou práci realizovat jedni a ti stejní, kteří ve městech a na obcích mají potřebné kvalifikační předpoklady. A naštěstí Sokolové si vždy uvědomovali, že kvalitní trenéři – cvičitelé jsou základem pro jejich existenci.“

Letošek je pro Sokol slavnostní především tím, že se po šesti letech opět bude konat Všesokolský slet, v pořadí už šestnáctý. V současné chvíli probíhají přípravy a nácviky hromadných skladeb, sletové dění vyvrcholí v Praze od 1. do 6. července.

Sokolský slet 1914-1934  Zdroj: YouTube.com/Jonáš Hájek

X. Všesokolský slet (1938)  Zdroj: YouTube.com/Delfinlandian

XI. Všesokolský slet (1948)  Zdroj: YouTube.com/Pajaspa

XV. Všesokolský slet (2012) - Dávej ber  Zdroj: YouTube.com/Vavra Petr