Rúža, dnes 46letý, začínal se stolním tenisem v deseti letech. Tehdy se SKST Teplice, jehož barvy hájí, jmenoval Stadion Teplice. "Hernu jsme měli v Proboštově. Hraji tedy pořád za stejný klub, jen během studia vysoké školy v Brně jsem hrál pět let nižší soutěž za VÚT Brno."

Z teplického klubu vzešla spousta skvělých hráčů, kteří to dotáhli až do nejvyšších ligových soutěží. Na koho nejradši vzpomíná Rúža? "Mně nejvíce ovlivnil můj první trenér František Minařík, který mě naučil základy hry a disciplíny."

Od doby, kdy s pinčesem začínal, se spousta věci změnila. "Hraji stolní tenis přes třicet let a změna je především v rychlosti. Pro diváky jsou výměny mezi hráči tak rychlé, že se postupně zavádějí opatření ke zpomalení hry. Došlo například ke zvětšení míčků. Zpřísňují se i pravidla pro výrobce materiálů na pálky," popisuje pravoruký hráč.

Změnil se také jeho herní styl. "V mládí jsem vyznával především útočný styl hry. Po dokončení studia v Brně a návratu do Teplic jsem měl zdravotní problémy se zády. Musel jsem omezit trénink, přešel jsem na univerzálnější styl hry. Na bekhendu mám dnes defenzivnější potah. Tím univerzálním stylem se snažím reagovat na hru soupeře. Někdy více bráním a když je potřeba, tak se snažím hrát více ofenzivněji. Rychlost se snažím nahradit zkušenostmi," usmívá se Rúža. 

Za největší úspěchy považuje tituly okresního přeborníka jednotlivců v žákovské a mužské kategorii. A zdaleka ještě nekončí, vždyť i v divizní soutěži je řada hráčů vysokého věku. "Stolní tenis je v tomto ohledu výborným sportem. V soutěžích se potkává nastupující mladé generaci se zkušenými hráči, kteří hrávali v mladším věku nejvyšší ligové soutěže. Není výjimkou, že v soutěži na sebe narazí dorostenec nebo i výborný žákovský hráč a hráči důchodového věku. Já osobně si jdu za stůl především odpočinout po práci, kde mám na starost projekční kancelář. Toho pohybu moc nemám. Budu hrát, dokud budu moct, dokud mi to bude dělat radost." 

Rúža i ostatní tepličtí borci mají v herně ZŠ Na Stínadlech výborné podmínky. "Nemáme si na co stěžovat. Vybavení je na velmi dobré úrovní, stoly postupně vyměňujeme za nové. Ve srovnání s ostatními kluby v kraji patří naše herna k nejlepším, máme na Stínadlech opravdu domácí prostředí. Mám ji nejradši, jsem na ni zvyklý. Je v ní dobré světlo a optimální teplota. Nemám rád herny, kde je zima a vlhko. Odskok a rotace, které mohu udělit míčku, jsou pak výrazně jiné, než bývají v optimálních podmínkách. Proto nerad jezdím do heren, které jsou umístěny v bývalých krytech civilní obrany," dává Rúža k dobrému zajímavé postřehy. 

V minulém ročníku hrozil Teplicím sestup z divize, tradiční bašta se ale díky pandemii koronaviru zachránila, o soutěž níže spadla jen Krupka. "Rozdíl mezi divizí a nižší krajskou soutěží je poměrně velký. Chtěli jsme bojovat o záchranu do posledního zápasu. Rozhodnutí o ukončení soutěží, které díky možnosti záchrany v neodehraných zápasech zachovalo divizi pro náš první tým, jsme samozřejmě vítali. Do nového ročníku nás posílil Jarda Černý, se kterým jsme vyrůstali a učili se pinčes v žákovských letech. Moc jsme se těšil, že si spolu zase zahrajeme. Věřím, že až se soutěž zase rozběhne, tak už nebudeme řešit záchranářské starosti, ale že budeme v tabulce mnohem výše." 

Jak už zaznělo, dolů spadla Krupka, tradiční rival SKST Teplice. "Já mám zápasy s ní nejradši. S krupským oddílem se přetahujeme dlouhá desetiletí o pozici nejlepšího okresního klubu. Všichni se velmi dobře známe. Jsme přátelé, ale za stolem si nic nedarujeme." 

V současné době ale musí Rúža řešit spíš to, jak vynahradit herní a tréninkové vytížení. Herna je totiž opět uzavřená. Situace nikoliv neznámá, už na jaře měli nejen stolní tenisté po své oblíbené kratochvíli. Tehdy ale bylo pěkné počasí, trávit chvíle sportem venku bylo snazší. "Já se věnoval především cyklistice. Hernu jsme měli zavřenou necelé tři měsíce. Naštěstí pro mě pár týdnů bez tréninku za stolem nebyl zas takový problém." 

V jaké formě se vráti Teplice v čele s Davidem Rúžou do herny po skončení další koronavirové přestávky?