Opět tak potvrdili svoji top formu a výkonnostní stabilitu, přičemž dokázali, že stále patří mezi to nejlepší, co české vzpírání má, a že jim právem náleží být součástí nejlepších sportovců nejen Ústeckého kraje.

Oba dva reprezentanti podřídili přípravě na evropský šampionát všechen svůj volný čas, což někdy obsahovalo nemalé odříkání od běžných životních radostí, a často se musel těžký trénink vtěsnat i do pracovních povinností.

„Pro mě, mimo Honzíka Angera, byl nejlepším tréninkovým parťákem moje dcera, jak já ji říkám Poštolka, která mi dává největší sílu do tréninku, a když ji pak dám získanou medaili a ona mi rozzářeně řekne taťko ty jsi silák, tak mám o motivaci postaráno,“ říká s úsměvem Jan Zajan.

„Mám to také tak, moje rodina je pro mě nejvíce a bez její podpory by to dál nešlo. Chci se jí věnovat na plno a oni mi to vrací, že mi fandí a pak mi foukají moje bolístky, které mi občas vzpírání přinese," dodává s úsměvem Jan Anger.

Oba dva tisknou v dlaních své stříbrné medaile a jedním dechem dodávají „samozřejmě, ten obrovský motivační faktor je, že závodíš v reprezentačním dresu, s tím pomyslným lvíčkem na prsou, že víš, že česká státní vlajka ve sportovní hale visí právě kvůli tobě, tvým reprezentačním parťákům. A pokud to medailově cinkne, ten pocit je prostě nepřekonatelný."

První do evropských bojů zasáhl Honza Zajan. Honza už v přípravě nabral do vyšší váhové kategorie do 94 kg, v níž už startoval na mistrovství České republiky v Plzni, a kde také zvítězil a utvořil nové české rekordy. Naváženo mu bylo 91,10 kg a patřil tak k nejlehčím v této váze.

Taktika byla zvolena vzhledem k možnostem soupeřů a tím pádem se vědělo, že největším soupeřem bude německý borec Mergenthaler a zezadu by mohl útočit Albánec Leka. Ostatní závodníci z Polska, Švýcarska, Estonska, Finska a Maďarska prostě na Jendu mít neměli.

Vše se potvrdilo a pak se rozjel boj o mistra Evropy. Oba šli základ v trhu 115 kg a oba jej zvládli. Druhý pokus si nechali naložit na 120 kg. Německý závodník pokus zvládl, ale Honza ne. Technická chyba pokus zhatila.

"Nechali jsme na třetí pokus o jeden kilogram zvýšit a povedlo se. Na 121 kg jsme byli úspěšní. Němci však kontrovali a zvládli 125 kg. Pro nadhoz byl postup jasný. Porazit soupeře o 5 kg, nebo dosáhnout stejného dvojbojového výkonu dříve," říká Zajan.

Základy oba zvládli na 140 kg. Mergenthaler pak nechal naložit na 145 kg. Rozhodčí pokus uznali. Celá sportovní hala se divila, že tento pokus byl uznán, když měl všechny atributy neplatnosti. Honza tím pádem zvýšil na rovných 150 kg! Ale nezvládl je. Němci zvýšili na 150 kg také a byli úspěšní. To Zajana donutilo váhu činky zvýšit až na 155 kg!

Tuto váhu v tréninku zvládal bez potíží. Snad únava z celé sezóny nebo tíha okamžiku znamenala, že pokus nezvládl. To znamenalo druhé místo a stříbrnou medaili. "Ano, zamrzí, že to bylo tak blízko, ale soupeř byl dnes lepší," uznal teplický silák. Jan Zajan tedy získal další velikou medaili a poté co se stal v roce 2016 dokonce mistrem světa, tak na krk pověsil další cenný kov.

Jan Anger. Druhý teplický borec, který šel bojovat v reprezentačním dresu. Honza nastoupil ve váhové supertíze, i když původně byl přihlášen ve váhové kategorii do 105 kg. Přesto se rozhodl jít do soutěže ve vyšší kategorii.

„Rozhodnutí bylo správné, jelikož cílené snižování tělesné hmotnosti by se jistě podepsalo na mém výkonu. Dívat se na výsledky s odstupem času a říkat si, co by bylo, kdybych šel níže, že bych třeba měl titul, to je nesmysl," ví Anger.

Vědělo se, že v této váze bude silný Bulhar Tomov a další český reprezentant Jan Bok. V této váze byli ještě další čeští závodníci. Kamarád obou Tepličanů z plzeňského Slavoje Pavel Kuděj a bývalý juniorský reprezentant z Ostravy Jan Mušinský.

Po trhu byly karty rozdány jasně. Anger vedl s trhem 126 kg, druhý byl Bok se 125 kg a třetí Tomov se 122 kg. Jasné bylo, že rozhodne nadhoz. Bok dal 149 kg. Anger hlídal na 147 kg a bulharský závodník na 142 kg. Druhé pokusy začal Tomov na 152 kg a dal je, což Honza kontroval na 155 kg úspěšným pokusem. Bok nezvládl 157 kg. Třetí pokus šel Bok zvýšeně na 158 kg a opět nedal. Tomov a Honza společně zvýšili na 160 kg. Tomov byl úspěšný. Honza musel dát a tím pádem by se stal mistrem Evropy.

Závěrečný nadhoz byl nejlepší pokus, který Jan v soutěži předvedl. Honza tuto váhu zvládl a stal se Mistrem Evropy. V tu dobu již na sociálních sítích začalo kolovat video, kde se Janův úspěch oslavoval a gratulace se jen hrnuly. Po nějaké chvíli pak zavládlo zděšení. JURy do té doby uznaný pokus 3:0 zvrátila a rozhodla o titulu tzv. u zeleného stolu. Ano, rozhodnutím, které opravilo původní rozhodcovský verdikt, dali titul do Bulharska.

Část naší výpravy v čele s plzeňským Kudějem a Zajanem se snažila protestovat, ale bez úspěchu. „Ono by se dalo polemizovat o tom, že se tam nějaké milichybička objevila, ale je s podivem, že to primární rozhodnutí bylo 3:0 a tedy rozhodčí nic proti pravidlům neviděli, a pak se najednou vše otočí," řekl Kuděj.

„Nechceme se vymlouvat na nepřesná rozhodnutí, ale bylo jich nějak moc a rozhodčí opravdu neměřili stejným metrem a to nejen v naší soutěži," dodal Zajan.

Závěrem je třeba dodat, že se opravdu jedná o další výrazný úspěch českého a teplického vzpírání. Nemalý podíl na tom mají, jak již bylo uvedeno, nejen blízcí obou borců, ale všichni, kdo se kolem teplického vzpírání pohybují v čele s Václavem Proftem, Petrem Radoušem a Pídou Ditrichem.