Trenére, do konce základní části vám zbývá odehrát ještě tři zápasy. Jaké jsou vyhlídky směrem k play-off?

Play-off už máme jisté, ale takhle bych to nechtěl říct. Jdeme do toho s tím, že chceme vyhrát všechny zbývající zápasy. Nepropočítával jsem, jestli ještě můžeme poskočit na páté místo… Každopádně nevypustíme jediný zápas. Jsem hlavě rád, že jsou všechny holky zdravé. Po tom, čím jsme si prošli, je to malý zázrak. Do závěru sezony jdeme v plné síle, tak doufám, že to bude vidět.

Čeká vás i čtvrtfinále Českého poháru s Ostravou. Jakou váhu tomu přikládáte?

Tento zápas je pro nás momentálně asi nejdůležitější. Kdybychom v Ostravě vyhráli, tak bychom postoupili do Final Four. Všechny zápasy chceme zvládnout, ale prioritu dáváme poháru. Jsme rádi, že máme reálnou šanci dostat se do Final Four. A i tam pak bude šance hrát o medaile. Je to tím, jak se to nalosovalo. První čtyřka brečí, protože jde proti sobě. Ale pro nás je to zajímavé.

Chomutov teď zaznamenal úspěch na reprezentační úrovni, když se Michaela Krejzová podepsala pod postup na Euro. Jste pyšný?

Jsme za to všichni v klubu rádi (úsměv). Míša je ještě mladá hráčka a celou kariéru má teprve před sebou. Pro ni i její sebevědomí je dobré, když získává kontakt s reprezentací.

 Ladislav Doseděl.
Úroveň současné ligy? Už to není, co to bývalo, říká fotbalový cestovatel

Jakou šanci podle vás má, že se dostane do závěrečné nominace pro Euro?

Je mezi patnácti šestnácti hráčkami, které se poperou o Evropu. Takže šanci má. Je sledovaná a záleží jen na ní jakými výkony se bude prezentovat. Myslím si, že v širším kádru bude a určitě dostane šanci ukázat se v zápase. Podle toho se rozhodne. Určitě bych to nezatracoval.

Vy jste působil u ženské reprezentace v roli asistenta trenéra. Snažíte se jí radit, jak to v nároďáku chodí?

Její role je tam jiná než má v klubu. U nás se jí od začátku snažíme dostat do role lídra, který má táhnout tým. V nároďáku je to jiné, tam musí využít každou vteřinu, minutu, co je na hřišti. O to je to složitější. Navíc je to v jiné rychlosti a tempu. Ale tak to chodí všude a musí se s tím poprat. Míša prošla všemi mládežnickými reprezentacemi, takže sama ví, jaký je rozdíl mezi klubovými a evropskými soutěžemi.

Hodně se toho může přiučit od zkušené spoluhráčky Kateřiny Bartoňové, která strávila v reprezentačním dresu dlouhé roky, že?

Stoprocentně. Nejenom od ní, ale i od Terky Vorlové nebo Jíti Eisnerové. Už jenom tím přístupem k tréninku. Kačka třeba poradí a vysvětlí, kde se má pohybovat. Takové rady jsou dobré pro start kariéry.

V Chomutově se věnujete i práci s mládeží. Může se v dohledné době objevit v reprezentaci další Levhartice?

Máme dost juniorských reprezentantek. Ať je to Lucka Ceralová, Valča Kadlecová, Barča Jorová nebo Johanka Staňková. Neříkám, že tam budou za rok, ale v mládežnických reprezentacích máme zastoupení. Jsou krůček před tím, než jednou přijde pozvánka do seniorské reprezentace. Těm holkám je šestnáct, sedmnáct let, takže mají ještě čas.

Jak jste se za necelé dvě sezony zabydleli v ŽBL?

S naší rolí jsem spokojený. Základem bylo nehrát druhé housle někde dole. Naše výkony nejsou nejhorší. Letos mi tam chybí jedno to překvapivé vítězství, které jsme mohli mít. Odehráli jsme výborný zápas na Slavii i na Žabinách, ale padli jsme v koncovce. Přál bych si, abychom nějakého silnějšího soupeře dokázali ještě skolit. Sezona je specifická, hrozně bychom chtěli hrát pro diváky. Je to smutný, když jsme v hale jediní. Přijdeme, rozsvítí se a po nás se zase zhasne. Chybí hlavně děti, kvůli kterým se to dělá, aby viděly ten tým, do kterého se můžou dostat.