Podle České národní banky (ČNB) se jen od roku 2002 zvýšily i nesplacené dluhy, a to až trojnásobně. Nejvýraznější změnu lze pozorovat na nesplacených spotřebitelských půjčkách, kterých je dnes devětkrát více.

„Celkově byli v roce 1997 Češi zadluženi 110 miliardami korun, o dvacet let později už více než 1 400 miliardami korun. Také spotřebitelský dluh činil před dvaceti lety na jednoho obyvatele 395 korun, zatímco v roce 2017 dosáhl 20 853 korun na každého z nás. Za spotřební zboží dluží každý průměrně dva tisíce, před patnácti lety to byly dvě stovky,“ uvedl jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.

Potřebujete půjčku? Porovnejte si nejlepší nabídky na trhu

Vachel také zmínil, že na základě analýzy dvou a půl milionu dlužníků, jejichž pohledávky společnost za dvacet let řešila, častěji dlužili a dluží muži. U mužů se také jedná o vyšší částky. To se týká jak dluhů v mimosoudním, tak i soudním vymáhání.

Zajímavé je, že pokud pohledávku řeší soud, u muže procento úspěšného vymožení dlužné částky vzrůstá, naopak u ženy klesá. Muži ale častěji než ženy řeší své zadlužení až ve chvíli, kdy do vymáhání vstoupí právě soud.

Nějakou půjčku má podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v současnosti 47 procent Čechů, v roce 2010 to byly pouze dvě pětiny (40 procent). Během sedmi let se změnil i postoj lidí ke spotřebitelským půjčkám. Lidé si půjčují nejen na koupi auta, ale i na dovolenou, novou pračku nebo televizi.

„Při zadlužení je velmi důležité zvážit jeho účel. Zejména úvěry na dovolenou či vánoční dárky nepovažujeme za zdravé. Tyto půjčky spíše uspokojují krátkodobé potřeby, oproti úvěrům na bydlení nepředstavují investici do budoucnosti a nemají reálnou protihodnotu v majetku dlužníka. Často jsou to pak právě tyto půjčky, které stojí u zrodu závažných potíží s dluhy,“ myslí si Vachel.

Situace u hypoték není ale prý tak jasná, kvůli zpřísnění podmínek jejich poskytování, růstu cen nemovitostí a nedávnému zvýšení úrokových sazeb. „Smysluplnost hypotéky je i nadále jednoznačná, nicméně zvýšené náklady vedou spoustu nových žadatelů na hranu s příjmy, které mají k dispozici. To může mít do budoucna dopad na jejich schopnost hypotéku uhradit,“ míní Vachel.

Od roku 2000 se mzdy zvýšily až dvojnásobně, a to o 14 370 korun. Po zohlednění růstu cen zboží a služeb se nám dařilo nejlépe v letech 2002 a 2003, kdy mzdy stoupaly výrazně rychleji než ceny. V loňském roce narostly reálné mzdy o 3,5 procenta, což je vzhledem k celému období nadprůměrné.

Nyní mají největší potíže vyjít s příjmem více jak tři čtvrtiny nezaměstnaných (80 procent), druhou příčku obsazují důchodci (66 procent), poté polovina dotázaných zaměstnanců a dělníků a třetina OSVČ a pracovníků na řídících pozicích (33 procent).

„Podíl domácností, které vyjdou snadno se svými příjmy, roste, což je důsledek snižující se nezaměstnanosti a mzdového vývoje. Budeme věřit, že domácnosti udrží své výdaje na uzdě a stávající ekonomický vývoj nepodnítí jejich apetit po nezdravém zadlužení,“ zakončuje Vachel.