Kliknutím zvětšíteMezi herečkami, s nimiž Oldřich Nový nejčastěji filmoval, obsadila první místo Nataša Gollová. Byl to režisér Martin Frič, kdo rozpoznal, že by z nich byl pohledný a komický pár. Divácký úspěch Kristiána (1939) mu potvrdil, že se nemýlil.
Když pak připravoval k realizaci naši první crazy čili bláznivou komedii Eva tropí hlouposti (1939), věděl, kdo bude nejvhodnější představitelkou titulní role. Na rozdíl od producenta, který namítal, že Gollová je na komické role moc velká a elegantní. Martin Frič dokázal filmovat obdivuhodně rychle. Vždyť mezi premiérami obou komedií uplynuly pouhé dva měsíce a dva dny.
Již bez připomínek obsadil Frič oblíbenou herečku i v Hotelu Modrá hvězda do role potřeštěné mladé ženy, která se energicky snaží zvelebit neudržovaný hotýlek. Adina Mandlová, stejně jako v Kristiánovi, ztělesňuje mondénní dámu.
Oldřich Nový, představující, jak jinak, světáckého milovníka, se vyznal: „Když Eda Bass přivedl ke mně do divadla na sklonku roku 1936 Martina Friče, netušil jsem tenkrát, že právě s tímto režisérem natočím v budoucnu tolik filmů. Martin přinášel s sebou do ateliéru pohodu, která byla zapotřebí. Zvláště za okupace. Nikdy na nikoho nepozvedl hlas, připomínky hercům sděloval stranou, tiše, byl nesmírně taktní.“
Podle amerického vzoru
Už když režisér Martin Frič svůj nový film v roce 1941 natáčel, povzbuzovali novináři diváky, že se můžou těšit na dobrou zábavu. Vyšel i článek s titulkem „Jedna z nejvtipnějších, nejjiskřivějších našich veseloher“. Film Hotel Modrá hvězda se proslavil i tím, že v něm poprvé zazpívala Inka Zemánková slavný hit Slunečnice, k níž složil hudbu Sláva Eman Nováček a text napsal všestranný herec Josef Gruss.
Málo se ví, že podle povídky Marie Svobodové napsal ještě před válkou Václav Wasserman scénář, který režisér Karel Lamač zfilmoval v Německu pod názvem „Liebeshotel“ s Anny Ondrákovou v hlavní roli. Jak se později autor vyjádřil, Lamač jeho scénář tak zásadně pozměnil, že ho bez rozpaků zpracoval znovu – do podoby vyhovující režiséru Fričovi. Veselohra Hotel Modrá hvězda byla na Filmových žních 1941 ve Zlíně odměněna Cenou města Zlína. Nataša Gollová získala v témže roce za postavu Zuzanky Nedbalové Národní cenu – s přihlédnutím k výkonům ve filmech Pohádka máje (1940), Roztomilý člověk (1941) a Rukavička (1941).
Přesto si po premiéře Hotelu Modrá hvězda někteří kritici neodpustili pár výtek. Vadilo, že film nemá jednotný styl – prvky konverzační komedie se prolínají s groteskou, humor je v některých scénách jemnější, v jiných zase obhroublejší, sentimentální výjevy se střídají s fraškovitými. Nedosti na tom, Martin Frič prý až příliš použil gagy známé z amerických grotesek: hrdinové rozbíjejí talíře, kloužou po náledí, honí se. Čteme také výtky, že herci se šklebí a šilhají – opět podle amerických grotesek.
Oldřich Nový musel dle režisérova přání dokonce metat v pokoji salta! Je pravděpodobné, že dvaačtyřicetiletý seladon z povolání by v té době neučinil ani kotoul, proto byl v této scéně zastoupen kaskadérem (tehdy se ovšem říkalo „stuntmanem“). Nataša Gollová si na svého partnera vděčně zavzpomínala: „Nový nikdy nehrál jen svoji roli, ale i roli partnera. Mně vždycky nějak do role pomohl, dotvářel ji, posazoval ji do správné polohy. Když v Hotelu Modrá hvězda pronesl svým nenapodobitelným hobojovým hlasem Zuzankó-óó, cítila jsem se nejšťastnější na světě. Musím se přiznat, že jsem nejednou žárlila na jeho životní i umělecké partnerky. Jako kdyby mi byl nevěrný.“
K žádnému českému komikovi nebyli filmaři tak nepřející jako k Ferenci Futuristovi, neboť mu v okamžiku vrcholné tvůrčí síly dopřávali pouze nepatrnou část prostoru k tomu, aby na sebe upozornil. A naopak: snad žádný jiný český komik se nedokázal prosadit na tak malém hracím prostoru! Také ve veselohře Hotel Modrá hvězda je to pouhý okamžik, kdy se Futuristův rozjařený pán, putující z nějaké merendy, snaží projít kolem hotelových dveří a přihlížejícímu Vladimírovi (Oldřich Nový) komentuje své usilovné snažení – divák se v tom okamžiku královsky baví, neboť sleduje dadaistický výstup.
Trojice sympaťáků
Utajenými uživateli hotelu jsou tři kamarádi ve ztvárnění oblíbených herců. Pro milovníka Antonína Novotného byla role Františka Sojky jeho úplně poslední, kterou ve své úspěšné, třebaže předčasně ukončené herecké kariéře vytvořil. Nelitoval toho, po válce dokončil vysokoškolská studia chemie a proslavil se v oboru smaltů. Podle jeho technologie vyrobené tepelné izolační destičky jsou součástí výbavy raketoplánů. Jako občan Spolkové republiky Německo zemřel v požehnaném věku dvaadevadesáti let.
Rolí druhého mládence do party byl obdařen Ladislav Pešek, stále ještě rozveselující diváky svým klukovským vtipem. „U Maca Friče jsem vůbec neměl dojem, že se filmuje. Nechtěl, aby se herci moc líčili a stále se upravovali. Hodně pěstoval improvizaci. Z té pak najednou vyskočila věta, o které jste ani moc nepřemýšlel, a to Makuška, jak jsme mu říkali, hned koupil. Točil bez klapky, a tak jsme ani nevěděli, že se natočila scéna. Ale na place bylo moc legrace. Rád pracoval v noci, protože producent obyčejně v noci nebyl v ateliéru, a tak mu do toho nemohl mluvit.“
Notnou dávkou svého osobitého humoru k úspěchu filmu přispěl i Jan Pivec, který představuje hudebníka Jirku Tůmu. Je trošku pikantní, že právě on byl obsazen do postavy této profese, neboť prozkoumáme-li Pivcovo závěrečné vysvědčení z dramatického oddělení Státní konzervatoře v Praze, zjistíme, že ze dvaceti sedmi známkovaných předmětů (!) měl jedinou trojku – za hru na „obligátní klavír“.
Pivcův velký obdivovatel a přítel, Miroslav Horníček, v roce 1984 napsal: „Když jsem nedávno viděl znovu film Hotel Modrá hvězda, zazněla mi tam další Pivcova věta jako alarmující zvon krásného poplachu: Někdo nám utrhl zvonek. A znovu jsem si uvědomil, jak nestárnoucí je toto herectví a vedle něj to nádherné kouzlo Nataši Gollové.“
53
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
