Na další level se snahu o lepší zítřky rozhodla posunout ostravská značka cirkulárního oblečení Nilmore, která je první svého druhu na světě. Vytváří totiž cirkulární oblečení, které lze recyklací přeměnit v nové, a to bez vzniku odpadu či potřeby pro další vstupní zdroje.

Zakladatele Nilmore Mikuláše Hurtu dle jeho vlastních slov naplňuje pomáhat lidem a planetě, což byla také klíčová myšlenka, která dala věci do oběhu. Mikuláš nyní dálkově studuje doktorské studium v oboru řízení průmyslových systémů a od útlého mládí měl jasno, kudy se chce ubírat. Pochází ze sociálně slabších poměrů, kde mu byl vzorem jeho vlastní strejda, který se i přes složitou startovací čáru vypracoval na významné manažerské pozice.

Blíží se konec krize? Ostravská univerzita chce od září vychovávat zubaře

„Vždy mě to táhlo k managementu, což je opravdu obor sám o sobě. Dobrý manažer zvládne stejně dobře řídit fotbalový tým i výrobu toaletního papíru, a to se mi líbí,“ říká. Od střední školy spojoval studium s prací. Pracoval na stavbě, v mlékárně, poté se dostal k procesnímu inženýrství a v pouhých 21 letech nastoupil na první manažerskou pozici v mošnovské lakovně letadel. Se svým šéfem, který je evropským ředitelem této firmy, je dodnes v kontaktu. Postrádal tam ale hlubší smysl a nevyhovovala mu nepružnost systému. A to ho posunulo k podnikání.

Nilmore tvoří cirkulární oblečení, které se dá recyklovat. Společnost získala 1. místo v soutěži pořádané MSIC. Zakladatel společnosti Mikuláš Hurta.Zdroj: Nilmore

Začal si tvořit tabulku nápadů, které by měly pozitivní dopad na svět. Poté, kdy mu třikrát v jednom měsíci praskly kalhoty, se začal zajímat o to, co se s vyhozeným textilem děje. Tak se dostal až k tzv. cirkularitě. Ta ve zkratce znamená, že je produkt díky efektivní recyklaci neustále v oběhu, takže není potřeba dalších vstupních zdrojů a ani se nevytváří odpad.

Děti svítí do noci na dlažbě před divadlem v Ostravě, i to je podpora Mariupolu

Cirkularita závisí primárně na zákaznících. „Je nutné, aby nám lidé obnošené oblečení vraceli. Momentálně se zaměřujeme hlavně na výrobu produktů pro jiné značky a firmy, kde je to obecně jednodušší. Manažer řekne, že se stahuje staré firemní oblečení a vyměňuje za nové, a tak jsme schopni dosáhnout velké efektivity,“ vysvětluje Hurta. U finálních zákazníků to pak bude záležet na jejich ochotě, ale jelikož firma teprve vstoupila na trh a produkty mají životnost několik let, efektivita tohoto přístupu se teprve ukáže. „Věřím ve změnu zespodu. Je potřeba neagresivně a lidsky vysvět-lovat, o co nám jde a proč to děláme. Jsem si jistý, že jak je dnes běžné vracet lahve od piva, tak bude běžné vracet jakýkoliv jiný produkt,“ dodává.

Rapl z Ostravy. Chtěl být za drsného vyhazovače, skončil na mnoho let ve vězení

Pilotním materiálem Nilmore je tzv. cPLA, tedy cirkulární polylaktid, vytvářený z kukuřičného škrobu nebo cukrové třtiny. U toho však značka neplánuje skončit. V tomto roce bude na trh přinášet další cirkulární materiály, některé již v rámci jarní kolekce. Obecným problémem však u udržitelnosti bývá cena, kterou lidé často nejsou ochotni zaplatit. I na to Nilmore myslí. „Udržitelná móda je drahá. Lidé si ale musí uvědomit, že pokud si někde koupí tričko za 150 Kč, tak takové peníze stojí v Česku jen jeho ušití,“ upozorňuje Mikuláš Hurta. „V dlouhodobém hledisku ale chceme udělat udržitelnou módu co nejvíc cenově dostupnou,“ doplňuje.

OBRAZEM: Kampus univerzitních fakult na Černé louce hlásí další zpoždění

Jako důkaz, že nejde o tzv. greenwashing, tedy klamavé tvrzení firmy o ekologické prospěšnosti jejího produktu, připravil Nilmore studii, a to ve spolupráci s VUT Brno a Technickou univerzitou v Liberci. Tuto studii plánuje publikovat v odborných časopisech a poté bude na webu volně dostupná pro každého, kdo by si ji chtěl přečíst. „Počítáme tam vše, od pěstování, výroby, přes uživatelskou fázi, kde hodnotíme praní, žehlení, až po finální fázi,“ popisuje Hurta.

Nilmore tvoří cirkulární oblečení, které se dá recyklovat. Společnost získala 1. místo v soutěži pořádané MSIC.Zdroj: Nilmore

Ukazuje se, že pouhé nahrazení materiálu organickou bavlnou, kterou vídáme v obchodech, prostě nestačí. „Proces pěstování materiálu je férovější, ale další procesy už poté probíhají standardním způsobem. I v případě recyklovaného polyesteru, kdy zvlákníme průhledné PETky, nejde o šťastné řešení. Vezmeme totiž recyklovatelné PET lahve a uděláme z nich kus oblečení, který už dál recyklovat neumíme,“ uvádí zakladatel Nilmore. Podle jeho slov nejsou vše řešícím východiskem ani secondhandy, jelikož ty řeší až následek problému, nikoli jeho příčinu.

Cihla a železo nad zlato. Své o tom ví i majitelé stavebnin v Michálkovicích

Inovativně Nilmore přemýšlí také o svých skladech. Ty umožní nákupy i zákazníkům, kteří vyžadují speciální velikosti či střih. Plánují totiž rozvíjet tzv. virtuální sklady, které nebudou mít fyzický sortiment a kus oblečení se začne vyrábět až po jeho objednávce. „Nyní jsou krajní velikosti problematické. Díky moderním technologiím ale můžeme personalizovat produkty na míru. Balík sice nebude za 2 dny u zákazníka doma, avšak pro skupinu lidí, kterým nevadí sedmidenní dodací lhůta a mají specifické požadavky, chceme ten kus vyrábět až po objednávce,“ informuje Hurta. Větší velikosti by se podle něj neměly odrážet do cenové politiky, a tak se zákazník nemusí bát, že si bude muset připlatit.

Moravskoslezský kraj řeší ubytovací kapacity, začínají chybět i potraviny

Co se týká designu, Nilmore spolupracuje s lokální designérkou Nikolou Zezulovou, která dle slov zakladatele dostává volnou ruku a zájemci se mohou na oblečení přijít podívat do showroomu v centru Ostravy. „Celý náš tým je odsud a nelíbí se nám, že lidé odcházejí do Prahy. Sice tam na spousty jednání jezdíme, ale věříme, že jednou budou všichni dojíždět tady za námi do Ostravy, ze které bychom možná jednou rádi vytvořili centrum cirkulárního textilu,“ uzavírá Mikuláš Hurta.

Koho by zajímalo více, může Nilmore vidět 22. a 23. dubna na ostravském festivalu ReFashion na Černé louce a také 27. a 28. dubna na festivalu udržitelné módy SLOU Days v Praze.