Mozková mlha. Tato dočasná porucha trápí hlavně lidi po covidu, zjistili vědci

Minulý týden zveřejněná studie naznačuje, že za přetrvávajícími kognitivními neboli poznávacími změnami po prodělání koronaviru může být nadměrně stimulovaný imunitní systém. Jeho přehnanou aktivitu pravděpodobně vyvolává probíhající oprava poškozených cév po nemoci. 

Nejen ztráta chuti, čichu, bolest hlavy. Na seznam přibyly nové příznaky covidu

V předběžné práci, která bude prezentována na výročním zasedání Americké neurologické akademie, vědci pod vedením Dr. Joanny Hellmuthové z Kalifornské univerzity v San Franciscu objevili tento "zánětlivý podpis" v mozkomíšním moku u třinácti osob, které měly přetrvávající kognitivní problémy 10 měsíců poté, co se u nich objevily první příznaky onemocnění covid-19.

Zánět v mozku

Hellmuthová a spoluautoři uvedli, že lidé s přetrvávajícími kognitivními problémy po mírném covidu měli v mozkomíšním moku vyšší hladiny dvou zánětlivých markerů (látek) - C-reaktivního proteinu a sérového amyloidu A - ve srovnání s těmi, kteří prodělali koronavirus bezpříznakově.

„To je důležité pozorování," řekl pro MedPage Today doktor Avindra Nath, klinický ředitel Národního institutu neurologických poruch a mrtvice při Národním ústavu zdraví, který se na studii nepodílel. „Naznačuje to, že poškození cév a jejich oprava v mozku mohou vyvolat zánět."

Vedoucí práce Hellmuthová tvrdí, že přetrvávající kongnitivní potíže po prodělání koronaviru, jako je například mozková mlha, má na světě mnoho milionů lidí. Problém se dotýká i mladých zdravých lidí, kteří měli mírný průběh onemocnění. „Zatím však neexistují žádné účinné laboratorní testy ani léčba těchto změn v mozku, které způsobuje covid,“ řekla.

Hellmuthová zároveň připustila, že jejich studie je velmi malá, ovšem pokud se jejich zjištění potvrdí u více případů, znamená to, že ke kognitivním změnám po prodělání koronaviru přispívá zánět v mozku. 

Změny jako u pacientů s HIV

Dřívější výzkumy zjistily ve vzorcích mozkové tkáně osob, které zemřely na covid-19, poškození způsobené ztenčením a netěsností cév, ale nespojily tyto změny a z nich vyplývající zánět se změnami poznávacích funkcí.

Jiné studie zjistily, že kognitivní změny po onemocnění jsou podobné příznakům pozorovaným po jiných virových infekcích, jako je HIV či ebola, nebo po chemoterapii. „Příznaky kognitivních poruch po infekci covid-19 - zhoršená pozornost, koncentrace či paměť - se nápadně klinicky podobají příznakům kognitivních poruch souvisejících s léčbou rakoviny," uvedla pro MedPage Today výzkumná pracovnice Stanfordovy univerzity Dr. Michelle Monje. „Vzhledem k těmto klinickým podobnostem mezi 'chemo-mlhou' a 'covid-mlhou' jsme si položili otázku, zda mezi nimi existují také neurobiologické podobnosti."

Lékař z IKEM vysvětlil, co spustí peklo v žaludku i střevech

Ve výzkumu, který čeká na zveřejnění v časopise, Monje a spoluautoři zjistili paralely mezi typem buněčné dysregulace (narušení procesu imunitního systému), ke které dochází po chemoterapii, a mírnou formou koronaviru.

Co je hnací silou kognitivních změn po onemocnění covidem-19, je stále záhadou. „Mechanismy, které způsobují poruchy v poznávacích mozkových funkcích, nebyly příliš dobře prozkoumány. Vše nasvědčuje tomu, že existuje přinejmenším podskupina přetrvávající aktivace imunitního systému, která by toto mohla mít na svědomí. Nyní je otázkou, jaký typ imunitní aktivace pozorujeme," uzavřela vědkyně.