Moldavské nádraží je velkorysá stavba srovnatelná se zámkem, říká Petr Fišer, který je předsedou správní rady Nadačního fondu Moldavská dráha / Teplický Semmering. Pro obec Moldava prý tento spolek zdarma dva roky pracoval na zajištění padesáti milionů korun, tedy 95 procent nákladů na rekonstrukci památkově chráněného nádraží. „Podmínky státu byly mimořádně výhodné. Stejného dotačního programu využila třeba obec Hrobčice, která nyní úspěšně rekonstruuje mirošovický zámek. Na Moldavě však těsná většina zastupitelů dotaci odmítla. Bereme to jako fakt. Tuto kapitolu jsme již zcela uzavřeli. Nemá cenu se tím dále zabývat,“ poznamenal vloni Fišer v rozhovoru pro Deník.

Aktuálně platí, že krušnohorská obec Moldava budovu historického nádraží prodává. Záměr prodeje kulturní památky schválili letos na jaře zastupitelé. Pro prodej moldavského nádraží schválili také cenu, a to 7,5 milionu korun. Podle neoficiálních informací z obce se hlásí zájemci o koupi, konkrétní záležitosti prodeje ale budou ještě zastupitelé projednávat. Nejspíše až po volbách a v novém složení.

AnketaZdroj: Deník

„Platí usnesení o prodeji. Nové informace k tomu pro vás nemám,“ sdělila začátkem září starostka Moldavy Lenka Nováková.

Chátrající nádraží obec před šesti lety koupila za 3,23 milionu korun od Správy železnic a původně plánovala opravu a případně další využití. Opravy se dočkala ale pouze střecha budovy nádraží, kterou nařídili památkáři. Záměr prodeje přišel po zvratu na radnici. V říjnu 2019 totiž došlo na radnici v Moldavě k politické změně, kdy někdejšího starostu Michala Cuce nahradila ve funkci Lenka Nováková. „Zastupitelé i přes mou nepřízeň rozhodli, že nádraží půjde do prodeje. Chtějí tím získat peníze do rozpočtu obce na další věci,“ komentoval tehdy odstupující Cuc.

Koleje na Moldavu jsou historickou záležitostí. Moldavská dráha tvořila společně se saskou Freiberskou dráhou jeden dopravní celek v Krušných horách. Fungovala mezi lety 1885 a 1945. Obnovení na české straně zatím znemožňuje technický stav dráhy, trasa zatím nesplňuje aktuální normy pro přeshraniční provoz.

Moldava. Z moldavského nádraží.Zdroj: Deník/Petr MálekNádražní budova z roku 1885 o ploše větší než 1 600 metrů čtverečních v minulosti zajišťovala na česko-německé hranici drážní, celní, poštovní, telegrafní či policejní agendu. Po roce 1945, kdy zde bylo zrušeno mezinárodní vlakové spojení, budova dosluhovala ještě do poloviny 80. let coby zázemí pro učně Středního odborného učiliště železničního. Po listopadu 1989 budova přešla do soukromých rukou a vystřídala několik vlastníků, kteří s ní měli různé záměry. Nikdy je však nedotáhli a nevyužitý objekt začal chátrat. Obec ji do svého majetku získala za 3,23 milionu v roce 2016. Moldavská dráha tvořila společně se saskou Freiberskou dráhou jeden dopravní celek v Krušných horách. Fungovala mezi lety 1885 a 1945. Obnovení na české straně zatím znemožňuje technický stav dráhy, trasa zatím nesplňuje aktuální normy pro přeshraniční provoz. V minulosti se jednalo o pohraniční stanici, neboť trať pokračovala směrem do Holzhau a Freibergu. Po přerušení přeshraničního provozu v roce 1945 se stanice stala koncovou a její význam značně upadl.  Šlo o docela významné nádraží, kdysi tam měli 11 průběžných a 5 manipulačních kolejí, 34 výhybek, různá skladiště, vodárnu, nakládací rampu, složiště, dvě točny. Vedle českých a německých výpravčích sídlil celní a pasový úřad a také restaurace a pošta.

„Návštěvníci Moldavy se tu na to nádraží hodně ptají,“ uvedla Eva Kardová z místního informačního centra. Podle ní do objektu už nevede ani funkční elektrika. Scházejí se tu narkomané. Mizí vybavení.

Když přijel v minulých týdnech do Moldavy vlak, vystoupilo z něj přibližně 20 lidí. Většinou turistů. Někteří zamířili do lesů na houby. Jiní šli na návštěvu ke známým. Mezi těmi, kdo využil vlakového spojení na Moldavu byl Jaroslav Pokorný. „To nádraží znám ještě z mladých let. Spíše v zimě, kdy jsem sem jezdili s tátou. Motoráčkem z Dubí. Pokud se s ním něco rychle neudělá, bude ho škoda. Nevypadá vůbec dobře,“ komentoval na kolejích Moldavy senior.

Nádraží je v dezolátním stavu. Turisté nechápou

Turisté se při příjezdu vlakem na Moldavu podivují, proč je nádraží v takovém stavu.

„Je to škoda, taková pěkná budova. Pamatuji si, že jsme sem s rodiči jezdili hlavně v zimě. Někdy na Nové Město, jindy právě až sem na Moldavu k hranicím s Německem. Dávali jsme si tu čaj a pak šli pěšky zpátky domů nebo se svezli autobusem,“ zavzpomínal při pohledu na rozlehlou budovu bez života u kolejí historické lokálky Lukáš Petrohradský.

Jsou prázdniny a za normálních okolností by to tu žilo. Dvoupodlažní objekt o velikosti přes 1 500 metrů čtverečních ale působí smutně, i když se mu do oken snaží vnořit sluneční paprsky. Příhraniční stavba, kde před druhou světovou válkou sloužil i spisovatel Adolf Branald, viditelně chátrá.

Komunální volby - ilustrační foto
Na Teplicku je z čeho vybírat. Rozhodovat o dění chtějí servírky či učitelé

Hovoří se také o tom, že by koleje z Moldavy mohly pokračovat dále do Německa. Jak tomu bylo dříve. „Znovupropojení je důležité pro obě strany – českou i saskou – pro zachování provozu na stávajících rozdělených tratích. Na obou stranách se totiž čas od času vynořují úvahy o zastavení provozu. Znovupropojená dráha má smysl pro cestovní ruch jako hospodářský faktor v regionu mezi Freibergem, Mostem a Teplicemi. V posledních letech se stala i prostředkem kulturní výměny napříč hranicí,“ řekl v rozhovoru pro Deník předseda správní rady Nadačního fondu Moldavská dráha / Teplický Semmering Petr Fišer.

Německá strana podle něj velmi oceňuje aktivitu při postupné rekonstrukci traťového svršku na české straně. „V rámci společenství dvaceti obcí v okolí Moldavské a Freiberské dráhy se nám podařilo přimět saské ministerstvo hospodářství, které je kompetentní pro dopravu, aby vypracovalo studii proveditelnosti dostavby osmikilometrového úseku, který chybí na německé straně. Studie by měla být prezentována na naší bilanční konferenci,“ podotkl Fišer.

Petr Málek, Teplický deníkKomentář Petra MálkaZdroj: DeníkKomentář: Proč nádraží?
Na Moldavě by mělo být zachované nádraží, jakožto jedna z místních dominant. Je to historická památka. Bohužel ale v současné době nefunkční a rozpadající se. Jeho rekonstrukce je potřeba. Obec jako majitel by měla být zárukou, že se opraví. Současné vedení úřadu ale od toho dává ruce pryč. Nádraží se chce zbavit. V podobě, v jaké je. Na jaře zastupitelstvo i přes odpor opozice při hlasování rozhodlo, že nádraží nabídne za 7,5 milionu korun.

Přitom ještě po minulých volbách to vypadalo, že se podaří nádraží pro obec zachránit. Moldava koupila o Správy železnic historickou budovu vlakového nádraží, aby ji postupně opravila a začala využívat. Takový byl záměr tehdejších zastupitelů. Karta se ale prakticky ze dne na den obrátila. V roce 2019 totiž došlo ve vedení obce k politickému převratu. Opozice odvolala starostu, nasadila si své lidi. A ti rozhodli, že se nádraží zbaví. Získané peníze údajně využijí pro jiné investice v obci. Nádraží je ale škoda. Zvláště, když se mluví o propojení kolejí z Moldavy dále do Německa. Jak to ostatně v historii bývalo.