Každá z knihoven a škol, kde se akce v noci z pátku na sobotu konala, připravila pro malé čtenáře celou řadu soutěží, překvapení a zajímavých hostů, aby se ani na chvilinku nezačali nudit.

V Teplicích vyrazili na zámeckou věž a do krypty

Do Regionální knihovny v Teplicích jsme přišli v pátek, krátce před osmnáctou hodinou večerní, kdy měla v pořadí již sedmá Noc s Andersenem začít. Na schodech jsme se míjeli s odcházejícími rodiči, uvnitř se další loučili se svými potomky, vybavenými spacákem, s přáním dobré zábavy. Tři desítky dětí, které jsou pravidelnými návštěvníky knihovny a nadšenými čtenáři, už se nemohly dočkat, co pro ně knihovníci připravili tentokrát. “Tak rodiče nashledanou,” popohnal nemilosrdně poslední maminky Miroslav Bünter, klíč se dvakrát otočil v zámku a knihovna už patřila pouze dětem.

Ve společenském sále je přivítala jménem všech knihovníků Ivana Bártová a pozvala na parket mistry republiky v dětské kategorii, kteří předvedli ukázku pěti tanců a vysloužili si potlesk i obdiv malých diváků. “Teď jste se jen dívali, ale nebojte se, do rána se všichni ještě pořádně zapotíte,” slíbila Ivana Bártová a měla pravdu. Program byl bohatý a na nudu a lelkování nebyl čas.

Po seznámení s tím, co je to vlastně Noc s Andersenem se děti dozvěděly mimo jiné i to, že podle dostupných pramenů slavný pohádkář cestoval do Dánska právě přes Teplice a zřejmě využil služeb i slavných teplických lázní. “Čeká nás mnoho dobrodružství. Jídla a pití tu máme habaděj, takže hladem určitě neumřete. Také vám mohu slíbit, že na rozdíl od domova půjdete dnes spát takřka špinaví. Musíte ale dávat pozor, abyste nerozzlobili knihovní skřítky, kteří by nám pak mohli zpřeházet pohádky nebo provést nějakou jinou schválnost,” varovala ještě děti Ivana Bártová.

Pak už se děti rozdělily do šesti družstev, seznámily se svým průvodcem, které dělali studenti a hned vyrazily plnit soutěžní úkoly. A o čem byli? No přece právě o cestování. Každá ze šesti místností byla věnována a také patřičně vyzdobena v duchu země Evropské unie, kterou představovala. “Vítám vás milé děti. Dovolte, abych se představila. Jsem stará unavená Evropa a vás coby mládí moc potřebuji,” zaslechli jsme, když jsme nakoukli do první místnosti.

V další jsme se ocitli v Dánsku a děti tu poznávaly, co je na obrázcích, které jim ukazovala sněhová královna. Itálie, to je slunce, moře a lodě, které museli soutěžící složit z papíru a prokázat tak svoji zručnost. Větrný mlýn a dřeváčky a také nádherná čepička, ušitá speciálně pro tuto příležitost v divadle, symbolizovaly další ze zemí EU – Holandsko. “No vidíte, jaké jste šikovné,” chválila soutěžící dívčí družstvo knihovnice, když správně poznaly všechny obrázky květin. Holandsko je zemí tulipánů, ale vůněmi byla provoněná i sousední místnost, věnovaná Francii. Přivonět si a poznat sušený rozmarýn už tak snadný úkol pro některé nebyl. Dozvěděli se tu ale mimo jiné i to, že petang, který většina z nich zná, je vlastně národní francouzská hra. A protože alkohol děti pít nesmí, k pastisu si mohli jen přivonět.

Body soutěžícím družstvům přibývaly a mezitím dorazili další hosté. Žáci teplické základní umělecké školy přišli s hudebním dárkem, Martin Ryba se svým Divadlem Maxe Fische připravil tři divadelní vystoupení. “Kdo se těší na půlnoční překvapení?” zeptala se Ivana Bártová a zvedl se les rukou. Jaké bude, ale neprozradila.

Než jsme se z knihovny po anglicku vypařili, prozradil nám ho tajně Miroslav Bünter. “Vybíráme děti, které jsou pravidelnými čtenáři a snažíme se, aby to byl každý rok někdo jiný. Ale noc s Andersenem pořádáme už posedmé a tak tu už některé děti byly. Proto se snažíme vymyslet vždycky něco nového. Tentokrát večer půjdeme do Regionálního muzea, které nám dovolí podívat se na zámeckou věž, která je pro veřejnost nepřístupná a uvidíme tak noční Teplice z výšky. Pak půjdeme na zámecké nádvoří a podíváme se také do krypty královny Judity.” I když jsou děti vybavené spacáky, o sladkém spánku Miroslav Bünter po zkušenostech z minulosti velmi pochyboval. “Usne sotva tak polovina dětí a ještě ne nadlouho. Nezapomeňte, že tu máme skřítky, kteří v noci vrzají, bouchají dveřmi a vyvádějí nejrůznější kousky,” tvářil se tajemně teplický knihovník.

No a ráno? To už na děti čekala snídaně, na kterou knihovnice napekly spoustu dobrot a pak už si své unavené, ale spokojené ratolesti přišli vyzvednout odpočatí rodičové…

Městská knihovna Duchcov zapojila do programu hasiče, strážníky i čarodějnici

V Městské knihovně Duchcov přespávalo z pátku na sobotu při Noci s Andersenem osmnáct dětí, čtyři slečny pomocnice a čtyři knihovnice. Po přivítání v knihovně děti navštívily duchcovské hasiče, kde se jim moc líbilo. Po večeři si všichni zpívali s kytarou. „Pro děti jsme připravili trochu sportovního vyžití ve formě soutěží skupinek i jednotlivců, na zklidnění pohádkový kvíz a hádanky. Před půlnocí nás navštívila hlídka Městské policie a odpovídala dětem na jejich zvídavé otázky,“ popsaly program duchcovské knihovnice. Popůlnočním překvapením byla krásně ošklivá ježibaba z perníkové chaloupky. Pak ještě trocha chatování s ostatními knihovnami, jedna podádka na dobrou noc a hajdy na kutě.

Ráno byly děti příjemně unavené, dostaly odměny, diplomy a pamětní listy odvážných nocležníků. Domů odcházeli všichni spokojení.

Noc s Andersenem v Bílině věnovali Nepilovi a Sekorovi

Také bílinská knihovna se zapojila do celostátní akce, která se už stala akcí mezinárodní, „Noc s Andersenem“. Jak informovala ředitelka Městské knihovny v Bílině Marcela Šímová, pracovnice knihovny připravily pro děti večer a noc, na kterou se nezapomíná. Kromě dětského oddělení vyzdobeného konfetami a balónky s nachystanou velkou žíněnkou na pohodlné spaní, čekal na děti bohatý program. Noc byla věnovaná Františku Nepilovi, který by se právě letos v únoru dožil 80let. V Bílině proto začali právě čtením z jeho kouzelných knížek. Dalším autorem, kterého chtěli dětem připomenout a k němuž se vázalo několik soutéžních úkolů pro děti, byl Ondřej Sekora, který má v letoším roce také kulaté výročí. Hlavním bodem programu bylo v Bílině tentokrát loutkové představení v provedení Divadla rozmanitostí z Mostu „Jak chodil Kuba za Markytou“. V druhé části večera děti čekalo chatování, hraní her, procvičovíní paměti hádankami, zpívání, čtení i recitování. Před spaním pak na děti byly nachystané Pohádky pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče, které kouzelně namluvila Aňa Geislerová. Kresby dětí a fotografie, které při akci vznikly, knihovna vystaví a také umístí na své webové stránky.

Noc s Andersenem byla v Kostomlatech v loupežnická

V Místní lidové knihovně v Kostomlatech pod Milešovkou se na Noci s Andersenem sešli především pravidelní čtenáři. Letošní kostomlatská Noc byla laděna do „loupežnicka“ v duchu filmu, který na místním hradě natáčel režisér Zdeněk Troška. Tentokrát se sešla v kostomlatské knihovně téměř dvacítka nocležníků, aby prožila noc plnou her, soutěží a dovádění. Na noční výpravu se vypravili s kamarády ze spacích míst v bžanské knihovně a kostomlatské škole, takže skoro padesátka nebojsů. Cílem bylo loupežnické doupě z filmu Zdeňka Trošky, který převzal nad kostomlatskou Nocí patronát.