Základ kapely dnes tvoří bývalý ÚV PP – Brabenec, Karafiát, Janíček. Novými tvářemi jsou Kandl, Karafiát, Turnová a někde mezi tím je Ivan Bierhanzl, který s kapelou PPU hrál na přelomu 70. a 80. let. V časech, kdy Plastici patřili – pro totalitní režim v Československu – mezi „nepřátele číslo 1“. Bohužel…

„Jejich historii snad není ani třeba zmiňovat. Za jejich nepřímou zásluhu bývá považován vznik Charty 77 a následný souboj s establishmentem. „Pro mě bylo ale důležité, že v těch jalových letech, kdy jsem dospíval, ukázali, že je možno žít, myslet a tvořit svobodně. Na to nemohu nikdy zapomenout, že kdybych se nepotkal s jejich hudbou a pak následně s celou touhle partou, určitě bych nebyl tím, čím jsem dnes. A určitě bych nebyl šťastnější,“ tvrdí Vladimír „Lábus“ Drápal, majitel nezávislého lounského vydavatelství Guerilla records (www.guerilla.cz).
V rozhovoru nejprve odpovídal telefonicky Vratislav Brabenec, saxofonista, zpěvák, básník a skladatel PPU.
Plastic People nikdy v Ústí a blízkém okolí nehráli. Dá se vysvětlit proč?
Brabenec: Žádnou vazbu na Ústí nemáme, nikdo nás do něj asi nikdy nepozval. Hráli jsem třeba v Děčíně, koukali na historické jádro města, na hory kolem. Ale já mám k Ústí osobní vztah, projížděl jsem jím jako kormidelník lodi. Kormidloval jsem ji z Magdeburku až na Vyšehrad a znám ten pohled na Ústí z řeky.
Pokud PPU zpočátku vycházeli z hudby Velvet Underground, kam se vytratily jejich melodie, relativní jednoduchost jejich písniček?
Na to se musíš zeptat těch starších.
Někteří členové PPU vystoupili i na koncertě na podporu pražských divadel. Už je zase za co bojovat?
Nemůžeme být lhostejní vůči tomu, že současní politici se snaží a pokoušejí – až pateticky řečeno - likvidovat pražskou divadelní kulturu. K tomu nelze mlčet.
Co od PPU na Útulek festu uslyšíme?
Polovinu starejch, polovinu novech věcí. Chystáme nové CD a tak se rodí další písně.
Jak je pro PPU obvyklé hraní? Jak často koncertují?
Furt.
A jak je pro ně běžné vystupování na beneficích?
Není, děláme to výjimečně.

…a na další dotazy odpovídal Vladimír „Lábus“ Drápal:
Kolik desek už jste s PPU vydal? Která je ta nejnovější a co chystáte?
Lábus: Co se týká samotných PPU - vydal jsem dosud jedno CD, resp. dvojCD Do lesíčka na čekanou. Je na něm koncert z roku 1973, kdy se začal rodit klasický zvuk kapely. Je to vlastně jediná nahrávka z té doby, která kapelu zachycuje tak, jak hrála na živo: syrově a bez postranních úmyslů.
Ostatní vydaná CD jsou víceméně sólové projekty jednotlivých členů. Takže jsem vydal dvě CD Vráti Brabence (jedno natočené ještě v kanadském exilu a obě pak v těsné spolupráci s jeho spoluhráčem Joe Karafiátem), regulérní CD kapel obou bubeníků – bývalého Jana Brabce (CD Domácí kapely Krajina mlčí) a současného Emana Kandla (Eman E. T. – Co je to za lidi), Joe Karafiáta s Radomilem Uhlířem. A v současné době připravuji na „vánoční trh“ CD PPU s Agon Orchestra Obešel já polí pět, což je větší projekt. Přepracovaný program koncertu „na počest Ladislava Klímy“ Jak bude po smrti, doplněný několika bonusy, řadou fotografií atd.
Co vás na PPU nejvíc baví, čím jsou pro vás zajímaví, jedineční?
Tak pro mě je vždy nejdůležitější osobní vazba. S mnohými členy mě pojí pouto přátelství již „předrevolučního“, a to se stále ještě počítá. A samozřejmě i velké množství „veselých historek“, protože s kapelou jezdím občas i na jejich turné a navzdory kmetům v kapele (Evička jistě promine) je to ještě stále vždy jisté dobrodružství.
Hraje v tom roli i nostalgie? Nebo je to styl „O legendě se nediskutuje?“
Myslím, že na „legendu“ je háklivý zejména soubor. A navíc kapela měla mnohokrát možnost tuto „legendu“ prodat – a neučinila tak. Ale nepochybně pamětníci jsou zvědaví, jestli „to“ ještě funguje.

A je docela zajímavé, že na koncertech vždy velké procento tvoří mladí posluchači, kteří v téhle partě asi opravdu slyší hlas svého srdce – protože to srdce dosud bije.
Ostatně jsem někde slyšel, že právě hudba je nejopojnější ve chvíli, kdy se rytmus srdce srovná s rytmem šlapáku u bicích – a pak dochází k jakési opravdové „očistné lázni“ a souznění.