Radku Tkáčikovou učil základům lyžování Krakonoš, dnes bydlí v Liberci a často pobývá v místech, kam by se zvídavý člověk rád jednou za život podíval. Na lyžích, na kole, v kajaku, na koloběžce, nebo jen tak s batohem na zádech ochutnala drsný život v Nepálu, Indii, Číně, Tibetu, Barmě, Thajsku, Maroku, Laosu, Sri Lance, Bolívii, nebo v Mexiku.

Statistiku si nevede, ale doma v Liberci moc často není. Snad jen o Vánocích, někdy v lednu a chvilku v dubnu. Původní profesí je geodetka, dnes je vyhledávanou průvodkyně cestovních kanceláří. V Ústí měla přednášku ve Vědecké knihovně, kde ji čekal přeplněný sál. Téma bylo noc zajímavé - Himálaje.

Dá se za dvě hodiny popsat pět náročných treků s dokumentací tak, aby byli všichni spokojeni?
Samozřejmě, že nedá. Každý z posluchačů má svou představu. Někdo sleduje jenom fotky a nezajímá ho tamní náboženství, mladší posluchači vyhodnocuji sportovní výkon a počítají osmitisícovky. Ten, kdo by se tam rád podíval se zajímá o vybavení, jídlo, nocleh a ceny. V Himálajích jsem byla mnohokrát a dovedu výklad operativně upravit podle situace.

Sledoval jsem tu mapu a označená místa. Jak dlouho se zdolává jeden okruh?
Je to samozřejmě různé, rozhodující je terén, počasí a připravenost klientů. V průměru je to tak 14 - 16 dnů v terénu. Tam nikdo neříká, že ušel několik kilometrů, všechno se udává v hodinách. Ideální je skupina kolem šesti lidí, vedla jsem také jenom tři klienty, ale také patnáct sportovců. Denně vyžaduji 6 - 8 hodin v pohybu. Není to žádná procházka růžovým sadem. Všechno se musí předem domluvit, naplánovat trasa, odpočinková místa, zásadní jsou nosiči. Všimněte si, co mají na nohách. Já vyžaduji speciální obuv do hor, ani mají všichni plastové pantofle a pěkně těžký náklad na zádech. Bez nich to ale nejde. Mám tam mnoho přátel a vážím si mladých lidí, kteří vědí, co chtějí. Vyrůstali pro nás v nepředstavitelných podmínkách, přesto se naučili jazyk a podnikají. Nejcennějším zbořím pro domorodce jsou jaci, odolný skot, cena jednoho se odhaduje na 1000 dolarů. Potkali jsme několikrát velká stáda a vlastníkem byla třeba jedna rodina. Moc toho v chatrčích nemají, ale jsou nesmírně přátelští. Papiňák je pro ně poklad, jačí trus výhřevná briketa. Já si vybírám vlastní trasy, láká mne nedotčená příroda. Dole v údolí se rozšiřují stezky pro terénní vozidla, v horách je to stále stejné. Ptal jste se na cenu zájezdu. Nic netajím. Bez pojištění a stravy od 45 do 60 tisíc.

Ilustrační foto.
Kampaň Univerzita severu: Absolvent UJEP nebude žádná padavka

Na vašich stránkách máte zmínku o nějakém úrazu v horách. Jak je to dlouho a co se stalo?
Ano, je to pravda. V roce 2012 jsem měla vážný úraz na turistické trase ve výšce cca 2000 m. Moc si toho nepamatuji, měla jsem otřes mozku. Byla jsem poslední, ukládala jsem foťák do batohu a překvapilo mě stádo koz a ovcí. Pro mne to dopadlo špatně. Devět zlomenin v páteři. Později jsem se dozvěděla, že jsem měla velkou kliku, že tam vůbec přistát vrtulník. Za několik minut později tam byla mlha. Na jedné straně smůla, na druhé straně velikánská pomoc přátel a zlaté ruce doktorů. Jak vidíte, na hory jsem nezanevřela a pokračuji dál. Na letošní rok jsem připravila devět akcí, ta první je Sri Lanka v únoru, v dubnu chystám velký trek k Mount Everestu přes tři sedla. Jsem instruktorka lyžování, v Evropě doprovázím v kopcích nadšené cyklisty, ráda fotím, zvládnu sportovní masáže, pomáhám dětem v Nepálu. Prostě miluji život a hory!

Mezi posluchači bylo i několik Ústečanů, kteří s Radkou Tkačíkovou byli na cestách. Zdeněk Jerman s manželkou byli v Indii, paní Greta Nováková v Himálajích. Další zamávali a koupili si její kalendář. V březnu prý přijede do knihovny zas!

Nevidomý plavec Miroslav Smrčka.
Vzpomínky na Mexiko: Když nemůžeš, přidej! Ale na Dušičky sem jezdit nebudu