„Lézt do toho lesíka by nás nenapadlo. Nic nenaznačuje, že by tam bylo něco zajímavého,“ uvedl tatínek od rodiny, která obdivovala Kamenná slunce, ale neměla o zhruba 8 metrů vysoké peci ani tušení. Hlava rodiny vzápětí zavelela k „objevitelské“ výpravě.

Utajenost bývalé cihlářské pece potvrzují i turisté. „Občas tam někdo zajde, ale lidé chodí hlavně na ta Kamenná slunce,“ zmínil předseda lounské pobočky Klubu českých turistů Tomáš Chaloupek. Klub turistů prý k cihlářské peci žádné akce nepořádá ani to nemá v plánu.

Kamenná slunce u Hnojnic
Kamenná slunce vznikla díky sopečnému výbuchu. Unikát můžete vidět u Hnojnic

Skrytá je nejen samotná pec mezi Hnojnicemi a Děčany pocházející z roku 1781, ale i velmi nenápadná, porostem zarostlá jáma poblíž ní. V bezprostřední blízkosti pece se totiž těžila cihlářská hlína. Podle památkářů je objekt dokladem dobového způsobu výroby cihel. „Cihlářský pecník je dokladem způsobu a kapacitních možností ve vypalování cihel a tašek (bobrovek) ještě ve 20. letech 20. století," vyzdvihli v památkovém katalogu význam stavby. Ta produkovala až 160 000 cihel ročně.

„Já dovnitř nejdu. Vůbec to nevypadá stabilně a nechci, aby tam na mě něco spadlo,“ prohlásila Tereza Nováková, kterou reportér Deníku u ruiny pece potkal a která u kónické stavby nejistě přešlapovala. Její obavy jsou naprosto oprávněné.

Památkový katalog jasně udává největší rizika: „Narušeno obvodové zdivo, vymleto pojivo, přítomnost trhlin ve zdivu. Blízké okolí zarostlé náletovou vegetací.“ Že se jedná o skutečný technický unikát, dokládají i snímky tamní pece v odborném materiálu Tehliarske pece, náčrt problematiky v stredoveku a novoveku v strednej a západnej Európe. Ačkoli se jedná o velkou zajímavost, pec nezadržitelně chátrá.

Modrásci patří mezi motýlí elegány
Poznejte Špičák, zapomenutou sopku s rostlinami posilujícími sexuální apetit

Zatímco pec u Hnojnic stále můžete s jistým rizikem vidět, dvě cihlářské pece nedaleko Lovosic už obdivovat nelze. Cihelny byly objeveny díky přeložce silnice II/247 v katastru bývalé obce Prosmyky, která je v současnosti součástí Lovosic. V roce 2006 se tady prováděl archeologický průzkum, díky kterému se zachovaly alespoň nějaké informace o zaniklých cihelnách.

„Obvodové stěny těchto pecí byly vyzděny z pálených cihel, které byly díky vysoké teplotě během fungování pecí silně přepálené, místy bylo propáleno i sprašové podloží za těmito stěnami, do kterého byly obě pece zahloubeny,“ napsali do odborné zprávy z archeologického průzkumu Martin Volf a Jan Blažek.

Hrad Bezděz na Českolipsku
Nová kniha odhaluje tajemství severočeských hradů a zámků na fotkách z letadla

„Cihelna je zachycena na mapách 2. vojenského mapování. Vznikla po roce 1780 a její zánik je datován před rokem 1843. K jejímu vybudování došlo nejspíše za účelem výstavby pevnostního komplexu Terezín,“ přiblížila Kateřina Formánková ve své diplomové práci.

I tak obyčejná věc, jako je cihla, má svou dlouhou historii, která pomalu mizí. Je jen otázkou času, kdy se cihelna u Hnojnic zřítí a její zatím úchvatná, byť značně zanedbaná stavba, zanikne.