Tábor organizuje Josef Hnyk z Chabařovic, lektorem kurzu je těžce nedoslýchavý Michal Procházka až z Havířova. 

„Vymyslet někomu jméno ve znakové řeči, to není těžké,“ ví sedmiletá Beáta z Chabařovic. „U svého jména motám rukama, jako že jsme šikovná na ruční práce. U jména tatínka ukážu, že moc rád jezdí na kole,“ vysvětluje šikovná drobná dívka.

„S organizací Tichý svět, pomáhající sluchově postiženým v Ústeckém kraji, jsme chtěli dělat příměstský letní tábor pro rodiny hlasově postižených. Ale byl tu problém. Hlásil se jediný kluk, sluchově postižení to mají trochu jinak. Žijí v minulosti víc, než my, nelíbil se jim formát letního tábora bez přespání,“ ví Josef Hnyk z Chabařovic.

TROCHU NÁS ZASKOČILI

S tím jsme nepočítali, příští rok jim tu v Chabařovicích ubytování zajistíme v kempu ke spokojenosti všech,“ věří Hnyk. Práci s dětmi má rád.   

Domácí Martin Hruška (7) se těšil na diplom, každé dítě ho dostalo. „Dost mě bavila zdymadla v Ústí. Já tam byl poprvé,“ řekl prvňáček s naslouchátkem.

„Mám tu kamaráda Pavlíka, je o maličko starší. Hrajeme zábavné hry, příští rok tu budu zas. Těším se na zmrzlinu, thajská v Ústí byla moc dobrá. Určitě tu budu mít zase víc kamarádů,“ nezaváhal Martínek.

„Jsem moc ráda za naše lektory znakového jazyka. Mají ke klientům i k dětem citlivý přístup, učí je, že to stále vypadá, že si hrají. Dva lektoři přijeli v pátek, dělají pokroky, šikovný Martin Procházka je tu s dětmi týden,“ řekla Karin Vaňková ze společnosti Tichý svět.

„Pomáháme neslyšícím v kraji vyjít z izolace. I proto je náš tábor tak důležitý,“ shodli se Martin Procházka s vedoucí Karin Vaňkovou.