Unikátní svatební pohár, vybavení desítky let zrušeného kostela sv. Materny na Lidickém náměstí, jedinečné sochy a knihy. Možnost vyzkoušet si dobové oblečení a zbroj.

To je malý zlomek nejdelší letošní muzejní výstavy, věnované středověku v Ústí nad Labem a jeho okolí. Zaplnila celých pět místností, z nichž každá se věnuje jinému tématu.

„Od uzavření muzea spolu s jeho stálou expozicí v roce 2005 jsme středověké dějiny našeho města nijak neprezentovali. Proto jsme se rozhodli nejdelší letošní výstavu věnovat právě této etapě historie a ukázat exponáty, které prozatím odpočívaly v depozitářích. Některé z nich budou vystaveny vůbec poprvé," vysvětlil ředitel muzea Václav Houfek.

Muzejníci každou z pěti místností, kde návštěvníci najdou středověkou expozici, pojali jinak.

SRDCEM MĚSTA BYLO NÁMĚSTÍ S TRŽIŠTĚM

První místnost představuje tepající srdce středověkého města. Tedy náměstí s tržištěm, kde kupci, řemeslníci a další trhovci nabízeli nezbytné zboží k prodeji. Severní frontu náměstí tvořily nejlukrativnější parcely ve městě a archeologické výzkumy v těchto místech odkryly velmi zajímavé terénní situace a nálezy.

Návštěvníci tu spatří zmiňovaný unikátní svatební pohár, ale také originální pečetě z listin ze 14. až 16. století či model náměstí, vytvořený na počátku 20. století.

Z tržiště vede pomyslná cesta právě do kostela sv. Materny. Než musel ustoupit Lidickému náměstí a padl roku 1895 v demolici, putovala do muzejních sbírek velká část jeho vnitřního vybavení.

„Například tři zvony, náhrobní kámen, špice z kostelní věže, cennou plastiku Krista z patnáctého století, lampu na věčné světlo. Doplňují to samozřejmě i jiné předměty. Materna byl špitální kostel za hradbami. Po patentech císaře Josefa II., které zakazovaly pohřbívání okolo kostelů, to byl svého času jediný hřbitov pro Ústečany," připomněla Eliška Wiesnerová, muzejní archeoložka zástupkyně ředitele.

HRADY V OKOLÍ

Ve třetí místnosti si přijdou na své ti, koho zajímají hrady, kterých v okolí Ústí stálo několik.

„Některé se dochovaly alespoň v ruinách, o některých netušíme téměř nic. Exponáty pro výstavu pocházejí zčásti z archeologických výzkumů v těchto lokalitách, zčásti je doplňují zajímavé nálezy především válečného charakteru, pocházející z ostatních hradů v severozápadních Čechách," pokračoval ředitel muzea Houfek.

Husitství poznamenalo jinak stoprocentně katolické město nejvíce. Na to upomíná místnost čtvrtá, věnovaná legendární bitvě Na Běhání. Po té vítězní husité vtrhli do města a zcela ho vypálili. Na návštěvníky tu čeká překvapení v podobě velkoformátového plátna Jaroslava Panušky, zapůjčeného z Husitského muzea v Táboře. Zobrazuje vojenské ležení v prostoru vrchu Na Běhání a dosud nebylo v severních Čechách vystaveno.

MÍSTNOST PRO DĚTI

Poslední místnost pamatuje především na děti. Najdou tu velký plán města i sadu dřevěných modelů bran a kostelů. Součástí této „stavebnice" jsou samozřejmě i kostky a různé figurky.

Děti si tak mohou sestavit vlastní středověké Ústí, obléhat ho husitskými vojsky a třeba i změnit samotné historické události.

„Kdo nebude stavět, může si vyzkoušet šaty či zbroj nebo nahlédnout do tajů středověké medicíny," poznamenal ředitel muzea Václav Houfek.

TISÍCE LIDÍ

Podobně „interaktivní" výstavu, nebo spíše model starého Ústí nad Labem v takřka původní velikosti, nabídla v roce 1903 průmyslová výstava.

Trvala od 20. června do 15. září a viděly ji statisíce lidí. Model sestavil s poměrně slušnou přesností lékař a městský archivář Alexander Marian.

„Dochovala se nám například pohlednice s pohledem na obrovský model města, kterou připravil jeden z nejstarších ústeckých ateliérů Kunstverlag A. Teweles," dodal kurátor zdejší muzejní sbírky fotografií Jiří Preclík.