Vodu začali čerpat dvanáctého dubna, od té doby vyčerpali desítky kubíků vody. Přesto tudy stále teče malý potůček. Štolu v Jiřetíně pod Jedlovou navštíví každý rok více než pět tisíc turistů. Letošní sezóna se rozběhne v pondělí.

Glückstolle

Jen pár desítek metrů od vstupu do podzemí je kámen, který si horníci pojmenovali Glück, tedy štěstí. „Štola se jmenovala Glückstolle. Štastná štola. Ale žádné štěstí tady ti lidé neměli. Byly tu pro ně tvrdé podmínky. Takže Glück, to byla jen taková jejich útěcha," zastavuje se Václav Čech u jednoho z nenápadných kamenů ve štole.

Život horníků nebyl ani v tomto dole jednoduchý, Václav Čech se po většinu svého vyprávění musí ve velmi úzkých chodbách krčit pod nízkým stropem. První zmínky o dolování na Tolštejnském panství pochází z druhé poloviny 15. století, nejstarší štola svatého Kryštofa vznikla v roce 1539.

„Nyní jsme se dostali směrem k náměstí a mezi Křížovou horu. Těžilo se zde stříbro a měď, hlavně chalkopyrit. Výtěžnost ale nebyla nijak velká. Takže když klesla pod nějakou únosnou mez, s těžbou se přestalo," přibližuje doly v okolí Jiřetína pod Jedlovou Václav Čech.

Do těžby stříbra a jiných cenných kovů ale nezasahovala jen výtěžnost. Těžit se přestalo například během třicetileté války nebo během moru. Největší slávy dosáhly jiřetínské doly na začátku 17. století, kdy se z tuny horniny dařilo získat až jeden a čtvrt kilogramu stříbra. Jen o století dříve se v některých místech Kutné Hory dařilo získat okolo dvou kilogramů stříbra z tuny vytěžené horniny.

Poprvé v roce 1935

Poprvé se turisté, ale i místní, mohli do štoly podívat v roce 1935, kdy ji zpřístupnil Spolek pro cizinecký ruch a Horský svaz.
Bývalý stříbrný důl ale nebyl přístupný dlouho, již v roce 1945 byl vstup do něj zavalen výbuchem.

Na konci 80. let se uskutečnil průzkum, při kterém odborníci zjistili, že jsou chodby prakticky ve stejném stavu jako před druhou světovou válkou. V roce 1992 se podařilo vybudovat nový vchod do štoly, slavnostně otevřena pro turisty byla až o sedm let později.

Současně se zpřístupněním štoly byla otevřena hornická naučná stezka Údolím Milířky, v roce 1998 bylo otevřeno hornické muzeum v budově bývalé fary v Jiřetíně.

Obecní úřad musí každoročně do štoly investovat nemalé peníze, především do údržby štoly. „Je potřeba každoročně zařídit revizi elektřiny nebo báňského úřadu. Čas od času je potřeba řešit nějakou mimořádnost. Třeba loni jsme podezdívali část štoly," vyjmenovává starosta Jiřetína Bohuslav Kaprálik největší investice, které malá obec musí do štoly investovat. Ročně se jedná o desítky tisíc korun.

Kromě štoly, kterou provádí turisty, je ale potřeba hlídat i další patra štol vyražených v kopci na okraji Jiřetína. „Musíme hlídat, zda se v těchto patrech neděje něco nepatřičného, co by mohlo celý systém štol ohrozit," dodává Kaprálik s tím, že Jiřetín v nejbližší době neuvažuje o rozšíření prohlídkové trasy ve štole.