Jak se to přihodilo a proč se mu říká Mr. Loupač, se dozvíte v rozhovoru, který je vlastně celý o vaření.

Co nastartovalo vaši kuchařskou kariéru?
Nic extra mě k tomu nevedlo, končil jsem základku a rozhodoval jsem se, kam půjdu. Ani nevím proč, ale vyhrála gastronomie. Zalíbení a zábavu jsem si našel v tomto oboru až postupem času. Vaření se pro mě stalo velmi pestrou činností, kterou jsem si zamiloval, a to především díky tomu, že jsem se pohyboval tam, kde se vařila pěkná gastronomie.

Kterou práci jste na škole neměl rád?
Když je člověk v učení, začíná loupáním a krájením zeleniny. Postupem času jsem měl praxi ve francouzské restauraci, kde mi vždy dali obrovské gastro nádoby plné krevet a řekli mi, ať to všechno oloupu. Takže jsem je loupal i přes pět hodin. Navíc mi dali přezdívku Mr. Loupač krevet. (smích)

Dokázal byste říci, kolik jste jich za svůj život už oloupal?
Asi 6 753, nevím. (smích)

Je fakt těžké to odhadnout, ale bylo jich opravdu hodně.

Jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?
Mám rád klasická česká jídla a „prasárny" jako je třeba hamburger. Když pořád vařím fajnová jídla, tak už toho mám občas po krk. Kdybych měl hlad, tak bych si to neuvařil. Kdysi jsem miloval svíčkovou, ale na praxi jsem se jí přejedl a od té doby nemám žádné nejoblíbenější jídlo.

Stravují se Češi zdravě, nebo také ujíždějí na fastfoodech?
Podle mě se lidé snaží kupovat české a čerstvé suroviny, a to třeba na farmářských trzích, které jsou teď velmi rozšířené. Je to super. Na druhou stranu bych řekl, že zde není tolik rodin, které se v neděli seberou a půjdou na společný oběd do lepší restaurace, kde si objednají nějaký gurmetský zážitek…

Patrik Bečvář.Myslíte, že má česká kuchyně pořád své místo na slunci?
Když k nám do restaurace přijdou cizinci, obvykle si dají kachnu. To je prostě šlágr. Myslím, že česká kuchyně je určitě populární. A to i přesto, že jsme prostě hodně knedlíkoví a omáčkoví. Cizinci knedlíky vůbec neznají a navíc je to pro ně těžké jídlo.
Hodně restaurací se snaží českou kuchyni modernizovat, nandají kachnu moderně a chtějí českou kuchyni oživit. Určitě si nemyslím, že by upadala na úkor jiných kuchyní. Každá země má prostě své specifické jídlo a tím se snaží prezentovat.

Jakou kuchyni máte rád?
Mám rád italskou kuchyni a těstoviny. Na druhou stranu nemám rád typickou českou kuchyni, a to především králíky a kachny. Je to těžké jídlo a navíc už od dětství mám k tomu odpor.

V čem si myslíte, že jste opravdu dobrý?
Asi ve fotbale. Hraju ho v Říčanech, ale teď už moc času na něj nemám.

A ohledně vaření?
Loupat krevety umím fakt luxusně. (smích)

Jaké to je, vařit třeba pro Bushe a Obamu?
Americká ambasáda oslovila Intercontinental, aby uvařil na ambasádě pro Obamu, tak pan Kubec sestavil tým a mně vybral náhodou taky. Nebyl jsem ani pod stresem, přišlo mi to normální, jelikož vždy vařím na sto procent. Mělo to ale svoje nezapomenutelné kouzlo, byla tam ochranka a jeho kuchař, který kontroloval všechna jídla a ochutnával je. Také se ptal, co a jak se vařilo. My jsme prostě vařili a on nás důsledně pozoroval. Ale musím říct, že to byl takový kliďas.
Pro Bushe jsem vařil tak tři až čtyři roky zpátky. To jsem ještě vařil v Obecním domě a právě tato restaurace byla oslovena, aby na Hrad přišel tým kuchařů uvařit oběd pro našeho prezidenta a Bushe. Tak jako Obama měl i Bush svého ochutnávače a kuchaře zároveň. Pamatuji si, že na Hradě to bylo o dost přísnější. V kufříku měl kuchař a ochutnávač v jedné osobě vlastní plechovku koly a láhev vína pro svého prezidenta. Navíc si z jídel brala vzorky hygiena, pro případ, že by se něco stalo.

Máte na svém kontě i kuchařskou show…
Ano, jde o kuchařskou show s Markétou Hrubešovou pro televizní stanici Paprika. Celé to natáčení byla pro mě nová zkušenost. Možná se tomu budu i dál věnovat. Markéta je skvělá parťačka, pomáhala mi a mnohdy mě i navedla, co zrovna říct…

A co veselá historka z natáčení?
Asi při posledním natáčení, když jsem připravoval hovězí líčka, tak jsem si je nachystal dopředu a poté připravené schoval. Když jsem je pak hledal, nikde nebyly. Někdo byl „velmi aktivní" a líčka buď vyhodil, nebo prostě snědl. Takže jsem musel na poslední chvíli vařit ještě jedny.