Už tři roky má v terezínských Dělostřeleckých kasárnách své sídlo Centrum studií genocid. Loni v létě sem nastálo umístilo své poznávací znamení: divadelní Vlak Lustig, s nímž od roku 2012 objelo několik zemí střední Evropy.

„Vagon upravený pro divadelní představení už cestovat nebude. S vlakem v pohybu ale ještě počítáme,“ plánuje ředitel centra Šimon Krbec.

Hlavní činností organizace je vzdělávání a zprostředkování informací z oboru studií genocid, který vznikl v USA a v Izraeli. Srovnává různé případy genocidního násilí a hledá jeho příčiny.

„S poznatky výzkumu, který je už v západních zemích poměrně rozvinutý, seznamujeme hlavně mladší cílové skupiny, ale i poslance parlamentu či soudce,“ popisuje Krbec.

Masové násilí je podle něj způsobem chování, které je lidskému druhu vlastní. Holocaustem bohužel nekončí. „Úmyslné a systematické ničení etnických, rasových, náboženských nebo národnostních skupin“ jak genocidu definuje Wikipedia v současnosti probíhá například v Barmě nebo některých afrických zemích.

Velkým nepřítelem centra je například Turecko, které dlouhodobě popírá vinu za genocidu v Arménii. Přitom Turci během let 1915 a 1918 vyvraždili 1,5 milionu Arménů. „Pokud se genocidy popírají, stále se opakují,“ varuje Krbec.

Loni poprvé Centrum studií genocid uspořádalo Memoriál terezínské fotbalové ligy. Turnaj mladších žáků zasvětilo památce psychologického významu, kopané pro vězně ghetta. Kromě toho chtělo akcí přitáhnout pozornost veřejnosti ke katastrofálnímu stavu Drážďanských kasáren, kde se fotbal za války hrál. Ten zpečetila pádem střechy říjnová vichřice. Toto léto centrum s memoriálem počítá znovu, stejně jako s Vlakem Lustig. Kromě toho plánuje v kasárnách otevřít stálou expozici věnovanou své činnosti.

Terezín je podle Krbce pro takto zaměřenou organizaci nejlepším možným sídlem. „Má obrovskou symboliku. Je velmi známý v celém světě,“ vypočítává Krbec. Připomíná také, že je Terezín městem prodchnutým historií. Z jeho ulic, budov a hradeb není cítit jen druhá světová válka, ale i ta první a éra Rakouska-Uherska, kdy pevnost vznikla.

Krbec považuje Terezín za unikátní místo, kterému je třeba pomoct. „I když je to specifická lokalita, má velký potenciál. To, jak vypadá, je pro spoustu lidí důvodem sem nejet nebo o něm mluvit jako o městě duchů. Já si však myslím, že Terezín je městem budoucnosti,“ věří Krbec.