Když se řekne Jezero Most, někteří lidé nesouhlasně zakroutí hlavou. Název se jim nelíbí.

Patří mezi ně hlavně Stanislav Štýs z Mostu, mezinárodně uznávaný odborník na rekultivace. Místo názvu Jezero Most už dlouhá léta prosazuje Mostecké jezero.

„Obyvatelům Ženevy by se také nelíbilo, kdyby se Ženevskému jezeru říkalo Jezero Ženeva," upozorňuje Štýs. A dodává i český příklad: „Máme Máchovo jezero, ne Jezero Mácha."

Štýs zatím o změnu usiluje marně. Naposledy kritizoval současný název počátkem srpna při veřejném projednávání rozvoje města Mostu do roku 2020. Do té doby se název zřejmě nezmění, pak ale šance je.

Termín Jezero Most zavedli technici během projektové přípravy na vodní rekultivaci zbytkové jámy Lom Ležáky Most, která se plánovala od 90. let minulého století. Název Jezero Most postupně pronikl do odborných studií, úředních listin, oficiálních prezentací i do papírových a digitálních map. Stal se i běžnou součástí stavebních povolení, veřejných soutěží, dotačních titulů, městské i státní administrativy. „Všechna rozhodnutí jsou na Jezero Most," říká Miroslav Seidl ze státního podniku Palivový kombinát Ústí, který je správcem jezera.

Protože se v okolí jezera stále pracuje podle platných původních projektů a oblast zůstává dobývacím prostorem se zákazem vstupu, se změnou názvu nelze ještě delší dobu počítat.

Jiná situace nastane na přelomu let 2018 a 2019, kdy si má dokončené území u jezera přebírat od státu nový vlastník. Tím by mělo být po majetkoprávním vypořádání město Most, které rozlehlý areál otevře lidem pro rekreaci. Pokud to bude ve veřejném zájmu, například z důvodu přilákání turistů, mohlo by město název změnit na šmrncovnější Mostecké jezero. Tento termín razí kromě Štýse další odborníci. Název Jezero Most považují za „pracovní". Například výzkum, který sledoval ovzduší u vodní plochy, hovoří o Mosteckém jezeru. Uvidíme.