Hejtman Oldřich Bubeníček předpokládá velký zájem domácností. „Letos si ale zájemci už nebudou moci zažádat o peníze na kotle spalující uhlí nebo na kombinované kotle spalující vedle uhlí i biomasu. Starý zdroj lze vyměnit za tepelné čerpadlo, kotel na biomasu či plynový kondenzační kotel. Výše podpory může být až 80 procent nákladů na investici, u automatického kotle na biomasu tedy až 120 tisíc korun,“ upřesnil Bubeníček. Vyhlášení takzvaných kotlíkových dotací musí schválit ještě krajští zastupitelé. Elektronické přijímání žádostí by mělo začít ve druhé čtvrtině letošního roku.
Starosta Dobrné na Děčínsku Petr Dvorský potvrdil, že několik místních si v minulosti nový kotel z dotací pořídilo. „Ale že by se ovzduší v obci nějak výrazně zlepšilo, to asi ne. Žijí zde spíše starousedlíci, obec se neomlazuje a lidé jsou k této možnosti trochu skeptičtí. Já sám jsem si jednou o dotaci požádal, ale neúspěšně,“ přiznal starosta. Přesto obec na svém webu o akci informuje.
Podle Dvorského se s pálením odpadu včetně plastů lze setkat prakticky v každé obci. „Vždy je několik jedinců, kteří jsou nenapravitelní,“ dodal starosta.
Lepší ovzduší v posledních letech zaznamenal starosta Telnice na Ústecku Jan Doubrava. „Některé zájemce ale složité vyplnění žádosti odradilo. Loni zde pamatuji jeden zamítnutý případ. Zájemcům, kteří si ale kotel chtějí vyměnit, nabízí obec veškerou pomoc,“ potvrdil telnický starosta.
Tuhá paliva zakážou
Ministerstvo životního prostředí rozdělí podle šéfa resortu Richarda Brabce celkem 3,125 miliardy korun. „Domácnosti, které stále ještě topí v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy, by neměly s výměnou otálet. Od září roku 2022 bude provoz těchto kotlů zcela zakázán. Navíc výhodnější podmínky pro jejich výměnu už nebudou,“ varoval ministr.
Hnutí Duha vítá spuštění třetí vlny kotlíkových dotací zejména proto, že už neobsahuje financování kotlů na uhlí. „Ale ani další tři miliardy nebudou stačit na vyřešení velkého problému se znečištěním ze starých kotlů. Program by měl pokračovat i v dalších letech a zaplatit by jej měli těžaři hnědého uhlí stejně jako samotní znečišťovatelé,“ prohlásil programový ředitel Jiří Koželouh.
Tomáš Prchal