Jeskyně oblud, Napoleonova bota, Sloní noha, Kuří nožky, Žabí korunka. To jsou jména pískovcových věží a skal v Tiských stěnách, kterými každoročně projdou desetitisíce turistů. Obec i odborníci však dlouhodobě upozorňují, že enormní návštěvnost způsobuje erozi skal a jejich postupnou devastaci.

„Už několik let máme od ministerstva studii o vlivu eroze na skály. Na základě toho jsme získali dotaci na různá zpevnění a vybudování cest. Závěr studie pak zněl, že by bylo nejlepší, kdyby se v Tiských stěnách nikdo nepohyboval,“ upozornil starosta Tisé Jiří Jandásek.

Tiské stěny leží v CHKO Labské pískovce a spolu s Ostrovskými a Rájeckými stěnami jsou rájem německých turistů, ale také horolezců či organizovaných skupin. Každoročně se však Tisá potýká s desítkami případů neukázněných návštěvníků. Někteří z nich dělají nepořádek nebo rozdělávají ohně přímo ve skalním městečku, přestože je to přísně zakázané.

Obec si tak už loni najala od úřadu práce strážkyni. „Když je přistihnu, najdu si místo, kde je signál, a zavolám policii,“ uvedla strážkyně Věra Novotná z Tisé, které často musí přijít na pomoc i manžel Antonín. „Lidi jsou na mě sprostí a rychle utečou,“ řekla.

Existuje ovšem ještě jedna skupina návštěvníků, která je podle starosty velkým rizikem pro budoucnost skalního městečka v Tisé.

„Větší škody než horolezci nebo organizovaná turistika dělají rodiče s malými dětmi. Nechodí po vymezených cestách, lezou po skalách, rodiče je různě vysazují nebo je fotí, jak vykukují ze skalních děr,“ popsal Jandásek.

Pozoruhodným výzkumem se pak zabývali vědci a studenti z Fakulty životního prostředí ústecké univerzity společně se studenty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřili se na vliv počtu návštěvníků na ekosystémy pískovcových jeskyní, konkrétně na jeskyně v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe.

„Ukázalo se, že čím více lidí jeskyně navštěvuje, tím se tamním mikroorganismům v sedimentech daří lépe. Návštěvníci obohacují jinak poměrně chudé sedimenty o živiny, například na podrážkách bot, ze zbytků jídla nebo drobného odpadu, a přinášejí do jeskyně další cizorodé mikroorganismy z vnějšího prostředí,“ popisuje výsledky mikrobiologických analýz Josef Trögl z fakulty životního prostředí s tím, že jde o negativní zásah.

„Naměřili jsme, že vyšší dostupnost živin snižuje rychlost mikrobiální přeměny čili mineralizaci některých látek v sedimentech. Vyšší návštěvnost favorizuje například houby nebo aktinobakterie, což může vést k vytlačení specifických jeskynních druhů,“ zmiňuje Trögl.

Výsledky výzkumu ukázaly, že ideální počet návštěvníků, kteří neznamenají významný zásah do tamních ekosystémů, je pod 165 osob ročně. „Výzkum může doplňovat soubor informací, na jejichž podkladě se mohou příslušné instituce rozhodovat a utvářet plány péče o jeskyně,“ dodala mluvčí univerzity Jana Kasaničová.

Sama obec Tisá do údržby stěn ročně investuje skoro půl milionu korun. „Peníze používáme hlavně na údržbu stezek a turistického značení,“ dodává Jiří Jandásek.