VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Masopust po Popeleční středě? Hrubá chyba, říká šéf skanzenu

Ústecký kraj /ROZHOVOR/ - Stál u zrodu skanzenu v Zubrnicích, vesničce nacházející se v Českém středohoří na pomezí Ústecka a Děčínska. Ve zdejším souboru lidové architektury pořádá etnograf František Ledvinka řadu akcí, které přibližují, jak lidé na vsi v minulosti žili a pracovali. Jednou z nich je i tradiční masopust.

11.2.2018
SDÍLEJ:

František Ledvinka při online rozhovoru v redakci Ústeckého deníku.Foto: DENÍK/Martin Klimeš

Vzpomínáte rád na dávné masopusty na severu Čech?

Ano. Rád vzpomínám na masopusty v Řehlovicích na Ústecku. Pořádala je tehdejší starostka, kronikářka i kulturní pracovnice Anna Rauerová.

František LedvinkaA ve vašem skanzenu v Zubrnicích?

Masopust slavíme, co jsme navázali kontakt s folklórním souborem Dykyta z Krásné Lípy. Vozili k nám programy a pak jsme zjistili, že ve svém regionu dělají i masopusty. Tak jsme se domluvili a Dykyta je v Zubrnicích každý rok jádrem reje. K nim se přidávají lidi v maskách ze skanzenu a na ně se postupně nabalují další. Dykyta má orchestr, harmonikáře i bubínek, jen masky mají méně tradiční. Esenbáky, zdravotní sestry… Kromě odrhovaček mají i písničky, které se hodí k masopustu. V Zubrnicích jdeme celou vesnicí, už víme, kde nám otevřou a kde ne… Dívky v maskách musí provést hospodáře, muži v maskách hospodářku a za to dostanou pohoštění, maso, koláče, okurky, pálenku, děti čaj.

Kam jdete jako první?

V Zubrnicích se stavíme u starosty a hlavní maska, která průvod vede (většinou to jsem já) ho požádá o svolení k průvodu. Je to součást tradice.

Dětství jste prožil v Malých Žernosekách na Litoměřicku. Jak vzpomínáte na zdejší masopusty?

Byly mimořádné. Starousedlíci tam zůstali, tradice dál žily svým životem, masopust byl rozverný. Vzpomínám, že tam buď babka nesla v nůši dědka, i tu masku máme, nebo nesla malé dítě, jemu nočník a v něm zakroucený buřt jako dětské kakání. Vybavím si i vůz tažený koněm, na něm větrný mlýn. Okolo chodily masky převlečené za báby, pořadatelé na ně dělali hony. Vynesli je po schůdcích do mlýnku na staré báby, ven z něj už se klouzala mladá děvčata. Byla to unikátní masopustní atrakce.

Jak průvod masek končil?

Končil v hospodě masopustním plesem, zábavou. Tančilo se do rána, to v Zubrnicích dělat nemůžeme. Kapela je dnes drahá a Dykyta má také mladistvé členy, takže by byl problém, kdyby se měli vracet domů z masopustu až po ránu.

Obce špatně dodržují tradice. Mrzí vás to?

Mrzí, a dost. Lidé si někde špatně spočítají, kdy je Popeleční středa, anebo je jim to jedno, na tradice moc nedbají. To, že se dnes běžně dělají masopustní zábavy po Popeleční středě, to jsou hrubé chyby. Lidé, kteří tyto zábavy organizují, by si o nich měli více přečíst, aby o nich víc věděli a pořádali je správně. Letos připadá Popeleční středa na 14. února, dříve se slavil tradiční masopust před Popeleční středou. Dnes termín často slavíme, jak se to hodí. Je to volnější a moc se to nehlídá, dříve vše bylo přísnější.

Co měla masopustní tradice společného s církevním rokem?

Pouze to, že se nesměl překročit Popelec. Jinak vše úzce souviselo s tím, že v době mezi Třemi králi a Velikonocemi byly zabíjačky. Jídla bylo hodně, ale byl problém s konzervováním. Ještě se nezavařovalo maso, byla snaha sníst všechno najednou. Sousedi si proto vyměňovali vejslužky…

Jak to bylo ve světě?

Zde byly populární masopustní karnevaly, největší je v Benátkách, kde mají zvláštní masky. Ale masopustní veselice jsou snad po celé Evropě, v Latinské Americe jsou také velké karnevaly… Po celých Čechách a na Moravě je vše hodně podobné, masopusty se tu liší spíše v některých tradicích a zvycích. Někde třeba stínali kohouta, jinde pohřbívali basu, kobylu nebo Bakchuse, tlustého bůžka, který většinou seděl na sudu. Takovou zábavu většinou organizovaly velké pivovary ve městech.

A jak to bylo ve středověku?

Šlechta si na zámek zvala měšťany a s nimi masopust slavila. Bylo to veselí, lidé se odreagovali, za renesance v některých regionech dělali masopustní hry. Pořádali je ve městech studenti, bylo to organizované tak, aby vydělali. Když za měšťany přišli se scénou, dostali najíst, napít i peníze…

Lidové slavnostiMasopustem se nazývá období, které začíná těsně po svátku Tří králů a končí v úterý před Popeleční středou, kterou začíná čtyřicetidenní předvelikonoční půst. Velikonoce jsou pohyblivý svátek a stejně tak masopust nemá svůj pevný termín. Letos připadá Popeleční středa na 14. února. Vůbec první písemná zmínka o masopustních slavnostech v Čechách a na Moravě pochází ze 13. století.

Co o masopustu možná nevíte…

Má masopustní veselice obdobu i u sousedů?

Pokud jde o podobnost třeba s mečovými tanci, tak velmi obdobný zvyk je na chorvatském ostrově Lastovo a také na Slovensku v Borském Mikuláši. Jinak mečové tance se hojně tančí v Anglii, Itálii, Belgii. Obchůzky masek v období masopustu jsou známé po celé Evropě.

Má průvod striktně určené postavy a masky?

Některé masky svůj pevný význam mají. Postupem doby tradiční masky vytlačily postavičky z vesnického života, komičtí řemeslníci anebo i hrdinové televizních seriálů. To když se obřadní funkce masopustní obchůzky začala vytrácet a dominantní se stávala funkce zábavná.

Jaký má význam v masopustním průvodu medvěd?

Pohřebenář i medvěd měli svůj magický význam v minulosti. Medvěd byl pokládán za zvíře velké plodivé síly. Pohřebenář v masce ze slámy rovněž. Sláma je důležitým elementem, který zajišťuje, aby se ze zrna vytvořil klas. Proto hospodyně z masky trhaly slámu nebo tančily s medvědem, aby se zajistila prosperita v hospodářství.

Jaké skupiny obyvatel chodily na masopust?

Bylo to různé. Někde byla obchůzka výsadou, například cechů či polovojenských organizací. Jinde rekrutů, dospívající mládeže, ale mnohokrát si tak přilepšovaly nejchudší vrstvy obyvatelstva. Třeba žebráci. Časy se mění a teď je to mnohdy záležitostí folklorních souborů.

Autor: Radek Strnad

11.2.2018 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pozor na změnu na kolejích mezi Oldřichovem a Bílinou

Loď Porta Bohemica.
3

Turistické lodě vyplují na Labe i letos

Severočeská filharmonie oslaví 180 let knihou

Teplice, Ústecký kraj - Publikace se věnuje historii teplického hudebního tělesa. 

Další medaile! Bronz pro Erbanovou, vybojovala ho ve sprintu na 500 metrů

Na nejkratší rychlobruslařské trati, sprintu na 500 metrů, vybojovala česká jezdkyně Karolína Erbanová bronzovou medaili! Lepší byla pouze zlatá Japonka Nao Kodairaová a stříbrná Korejka I Sang-Hwa.

FOTO: Maškary převzaly v sobotu vládu nad Proboštovem

Proboštov - Druhým ročníkem obnovené masopustní tradice žil v sobotu Proboštov.

AKTUALIZOVÁNO

Téměř desetina lidí nad 15 let má exekuci. Nejvíc jich je v Ústeckém kraji

Severní Čechy - Téměř desetina Čechů a Češek nad 15 let má nějakou exekuci. Celkem jde o to 863 tisíc lidí. Za poslední rok jich přibylo o zhruba 31 tisíc.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT