Zatím jsou zkratky RMJ 500 nebo RMJ 630 veřejnosti téměř neznámé. Rozluští je pouze provozáci, hlavně v povrchových dolech. To se teď ale mění. Do většího podvědomí se Rotační mlžící jednotka, jak zní celý název zařízení vyvinutého v lomu Vršany, dostává proto, že pomáhá snížit prašnost a hlučnost v povrchových dolech. A to i u dalších těžebních společností.

Zařízení pracující na podobném principu jako sněžná děla nebo mlžné stěny, které nepropustí částice prachu, je výsledkem šestileté spolupráce společnosti Vršanská uhelná a Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě (VÚHU). Vývoj vybavení dolu na snižování prašnosti probíhal přímo v provozu lomu Vršany. Odborníci si o něm po uvedení do praxe troufají tvrdit, že má maximální možný účinek. „Během šesti let jsme společně s pracovníky Vršanské uhelné původně navržené zařízení zdokonalovali až do současné podoby, kdy je jeho účinek na omezení prachu a hluku opravdu maximální,“ řekl Vlastimil Moni, který se na projektu za VÚHU podílel.

Bojovat s prachem a hlukem už tato dvě speciální mlžná děla pomáhají i dalším těžebním společnostem, a to nejen v ČR. Jejich unikátnost v celosvětovém měřítku potvrzuje zákonná ochrana, takzvaný užitný vzor, která zaručuje, že zařízení bez svolení VÚHU nesmí nikdo vyrábět. S vývojem zařízení se přímo v provozu Vršanské uhelné začalo už v roce 2013.

Vršanská uhelná do opatření pro snížení prašnosti a hlučnosti investovala za posledních šest let 20 milionů korun. Ze vzájemné spolupráce s VÚHU vznikla mlžící zařízení RMJ 500 a RMJ 630, která fungují podobně jako sněžné dělo na sjezdovkách. Zařízení je ale mnohem menší a chrlí velmi drobné kapky vody, na které se navážou prachové částice a spadnou na zem. Jako nízkotlaký zdroj vodní mlhoviny má zařízení také mnohem menší spotřebu vody.

Mlžnou stěnu řídí automatická stanice

Dalším výsledkem společného úsilí těžařů a výzkumníků je mlžná stěna, která je řízena automaticky meteorologickou stanicí. Ta celý systém spouští ve chvíli, kdy jsou optimální podmínky, tedy neprší nebo není příliš silný vítr. „O tom, že tato opatření mají opodstatnění, svědčí i fakt, že jsme na vybudování další mlžné stěny získali dotaci od ministerstva pro životní prostředí. K realizaci by mělo dojít zhruba v roce 2021,“ doplnil technický ředitel těžebních společností skupiny Sev.en Energy Petr Procházka.

Společnost Vršanská uhelná spolupracovala s výzkumníky z VÚHU i na dalších projektech. „Například na odprášení přesypů poháněcích stanic pásových dopravníků,“ řekla Deníku mluvčí skupiny Sev.en Gabriela Sáričková Benešová.

Ke snížení prašnosti v okolí lomu Vršany přispívají podle slov mluvčí i další opatření od skrápění dopravních cest v lomu až po vysazování stromů na vybraných místech, které vytvářejí přirozenou bariéru.