Mimořádný vánoční dárek získalo ústecké muzeum. Obdaroval ho Christopher Hornig, syn vědců Lilli a Dona Hornigových, kteří se za druhé světové války zásadně podíleli na vývoji atomové bomby svržené v srpnu 1945 na Nagasaki. Z Washingtonu zaslal vojenskou bundu americké armády z druhé světové války, kterou nosila Lilli Hornig (1921-2017) v poušti Los Alamos v Novém Mexiku v rámci svého nasazení na tajném projektu „Manhattan“. „Jde o jediný artefakt v českých muzejních sbírkách přímo spojený s touto zlomovou historickou událostí,“ radoval se z přírůstku ředitel muzea Václav Houfek.

„Darovaná bunda zvaná parka pochází z výstroje horských jednotek. Chránila Lilli Hornig před chladem, který v noci na poušti panoval. Vyrobená byla v roce 1941,“ doplnil ho historik muzea Martin Krsek.

Místo sekretářky vědkyní

Lilli se narodila v Ústí nad Labem v roce 1921, žila zde do svých osm let. S rodinou kvůli židovskému původu prchla roku 1933 před nacisty do USA. Na Harvardu absolvovala studium chemie a na jaře 1944 byla po boku svého muže povolána do projektu s krycím názvem „Manhattan“. Strávila dva roky na přísně střežené základně. „Don Hornig patřil do nejužšího vědeckého týmu šéfa vývoje Roberta Oppenheimera. Se zapojením Lilli do výzkumu se ale nepočítalo. Měla dělat sekretářku, jako manželky jiných vědců. Emancipovaná žena si však vydobyla důstojné místo vědkyně, když jako jediná ze dvou žen pracovala na vývoji plutonia, posléze na oddělení výbušnin,“ přiblížil její roli historik Krsek.

První testovací jaderný výbuch na světě zvaný Trinity proběhl 16. července 1945 v Novém Mexiku. Ohromena jeho ničivou silou podepsala petici vědců, která vyzývala prezidenta USA, aby bombu nejdříve použil jen demonstrativně. Na vývoji první atomové zbraně světa se podle badatelů podíleli jen dva vědci původem z Československa – vedle Lilli ještě brněnský fyzik George Placzek.

„Já a moje rodina jsme potěšeni a pyšní na to, že jsme přispěli artefakty mé matky Lilli S. Hornigové do Muzea města Ústí nad Labem. Moje maminka začínala v Ústí a následně významně přispívala k vědeckému vzdělávání a rozšiřování role žen ve vědě. Těšilo by ji, kdyby věděla, že v muzeu bude její příběh inspirací pro mladé lidi,“ uvedl v dopisu muzeu Christopher Hornig.

Vazbu vědkyně na krajské město připomíná od listopadu také její obří fotografie z dětství umístěná na fasádě jednoho z domů v ústecké Masarykově ulici. Snímek ji zachycuje jako šestiletou holčičku s kočárkem a s plyšovým medvědem.