Původně horská osada byla obydlena zemědělci a lesníky, nyní je středisko zimních sportů takřka bez stálých obyvatel. První dům zde byl postaven v roce 1805, nejvýše položeným objektem byl od roku 1863 obytný hostinec hajného Františka Sluky. Hajný jej postavil pro sebe a svoji ženu, proslulou krásou. Němci pojmenovali hostinec „Zum Böhmischen Franz". Dalším nájemcem byl Karel Altmann a koncem dvacátých let provozoval hostinec František Gregor. V roce 1930 hostinec vyhořel, byl obnoven, ale v roce 1938 definitivně podlehl ohni. Dnes z něho zbyl je sklep porostlý křovím napravo od cesty na Dolní Pláně.

Hlavní základna liberecké turistiky

V roce 1909 pražský spolek pro zimní sporty vybudoval tzv. Šamánkovu chatu, dnes vedlejší budova-depandance. Dr. Václav Šamánek byl aktivním turistou a zakladatelem českého odboru Klubu československých turistů (KČST) v Liberci. Dnešní chatu KČST postavili v roce 1926 a v roce 1927 ji Jan Kogler, předseda libereckého odboru, získal pro klub, kterému patří dodnes. První organizovaný výlet členů libereckého odboru turistického klubu vedl právě na Pláně. Ty byly hlavní základnou liberecké turistiky. Chata nesla různé názvy a měla různé provozovatele. Dnes je to Turistická Chata KČT Pláně.

Cihly nosili nadšenci v batozích

Dlouho byla osada špatně dostupná, až v roce 1938 Češi postavili horskou silničku (Dělaná cesta), ale hned v témže roce zabral chatu Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory ( DGV) a později objekty sloužily rekreaci Hitlerjugend.

Po válce opět všechny chaty převzal KČST. V roce 1948 se turisté rozhodli hlavní chatu rozšířit o dřevěnou přístavbu. Kvůli tomu byla na jižním svahu Ještědu rozebrána roubená Stejskalova usedlost a dřevo bylo vynášeno na Pláně. Od jara 1951 nadšenci vynášeli v batozích cihly na rekonstrukci, která byla dokončena v zimě 1951. Při slavnostním otevření chaty musel hostinský Franců ubytovat 200 turistů.

V roce 1957 byl KČST převeden pod ČSTV. Jeho činnost byla obnovena po roce 1989.

Náročná soutěž v počtu výstupů

Podobně jako na Ještědu, kde se jednalo o akci německého DGV f JI, zde soutěžilo KČST v počtu výstupů. Čestný odznak si vysloužil ten, kdo na Pláně vystoupil za rok alespoň stokrát. První vítěz byl František Pokorný v roce 1926 se 123 výstupy na chatu.

Konaly se i chodecké závody, například v roce 1936 38 chodecký závod Pláně-Hoření Paseky, Malý Ještěd, Pláně. Na loukách na Pláních se též pořádala představení amatérských divadel.

V roce 1954 došlo na Pláních k ustavení Horské služby pro Jizerské hory. Na Pláních se též závodilo na lyžích v běhu, ve sjezdu i ve skocích a to vše již v roce 1909! I dnes jsou na Pláních sjezdovky a vleky.

Panská jeskyně láká jeskyňáře

Pláně mají také významné politické dějiny v roce 1870 proběhla na hřebeni Ještědu masová demonstrace deseti tisíc českých a německých dělníků, takzvaný „tábor lidu". Sem chodili především čeští turisté, protože na Ještědu se scházeli Němci a ti si vrchol přivlastňovali.

V současné době jsou Pláně místem rekreace sportovců, kde je možno hrát volejbal nebo malou kopanou. Turisté zde nacházejí místo, kde po výstupu z Hanychova je možné odpočívat.

Od liberecké tramvaje sem vede červená značka nenáročným výstupem a dá se i při troše odvahy použít jako cyklostezka. Použije-li se sedačková lanovka Skalka, pak jsou Pláně nedaleko horní stanice.

Odbočka žluté barvy dovede turistu do zajímavé lokality Panské jeskyně, která je každoročně v srpnu otevřena a probíhá zde jeskyňářský program. Pláně jsou také dějištěm zajímavé novelky Karoliny Světlé o loupežnické bandě, kterou vedla mladá dívka.

Zpracoval Antonín Král