Vysilující odběry. Místo svatého bdí nad sestrami v ústecké nemocnici Brad Pitt

Odběr vzorku není nic příjemného. „Jdeme hluboko do nosohltanu, spousta z nich se rozkašle. Také se někdy dotýkají věcí uvnitř místnosti, prostě kontaminují prostor,“ vypočítává Vaculíková rizika.

Mrtvých je v Ústeckém kraji už přes 300. Většina zemřelých na covid jsou senioři

Paradoxně se prý ale zdejším sestrám koronavirus vyhýbá. Snad díky Bradu Pittovi, kterého tu mají místo svatého. Pravděpodobněji ale proto, že mají dostatek kvalitních ochranných pomůcek a vědí, jak je používat. „Kosmonautský“ oblek nemine ani mě. Dostanu respirátor a ochranný štít, do návleků zabalí i boty. Plášť mi úzkostlivě přelepí lepíky. Neuniknu čepičce na „neposlušné“ vlasy i „sprdnutí“ za vousy. Respirátor totiž kvůli nim nemusí úplně těsnit.

V odběrové místnosti mě hned zapojí do práce. Mezi ostatními „kosmonauty“ nejprve nepoznám, jestli mám tu čest s kolegy, nebo kolegyněmi. Jak se ale později dozvím, jde tu obecně o skoro výsostný „babinec“. Vypomáhá jen vysoký František z kardiochirurgie, pro kterého je i XL plášť problém, a jeden člen ochranky.

Žádná jména!

Sestrám mám „helfnout“ s vyvoláváním objednaných. Pozor, ne jménem. Ven k frontě tedy chodím s pokřikem jako „9.20“, „9.25“ a tak dál. Jde o čas, na který se lidé objednali na stránkách KZ. Pokud nikdo na konkrétní čas venku nestojí, bereme prvního ve frontě. Sestry překvapivě nezazlívají lidem, že chodí zkusmo i bez objednání. Protože třeba potřebují kvůli ostatním rizikovým kontaktům znát výsledek dříve, než po prvním volném termínu v objednávkovém formuláři. Volno bývá třeba až za pět dní. Nebo sem chodí naslepo starší lidé, kteří to prostě s internetem neumějí. Pokud jsou ochotni počkat, ať prý klidně chodí dál. Systém umožní teoreticky odbavit 200 lidí denně, sestry ale třeba minulý pátek zvládly dvojnásobek. Dalo by se nejspíš ještě víc. Hodně pomůže, když má člověk přichystanou kartičku pojišťovny a uvnitř se chová podle pokynů personálu, aby to „odsejpalo“.

O pauze konečně poznávám kolegyně kosmonautky. „Dá se to, ale záleží na tom kterém dni,“ popisuje svou práci jedna z nich. „Když je hodně lidí a jsou nepříjemní, může se mi hlava rozskočit. To přijdeme domů, osprchujeme se a padneme,“ dodává žena. Tvář už má podobně jako její další kolegyně od respirátorů dost pomuchlanou. Proto střídají respirátor s nanoústenkou, aby se jim ulevilo na místech, kde už mají otlaky. „Řešíme lišeje i krvácející nosy,“ upozorňuje Vaculíková.

Jestli mám vir opět chytit, doufám, že příznaky budou zase mírné, říká žena

O sestry prý blízcí už strach moc nemají. „Když jsem na jaře začínala, můj muž nebyl v klidu,“ líčí sestra. „Nic jsme o tom nevěděli. Ale uklidňovala jsem ho, že to spíš chytnu v obchodě nebo v MHD než tady, kde jsme maximálně chránění,“ ohlíží se žena.

Na další povídání už není čas. Sestry si musí stihnout dojít na záchod, najíst se a napít. Reportér mizí z převlékárny odběrové místnosti a jediným mužem, který tady zůstává, je Brad Pitt na plakátu. Sestry se mu zase vyzpovídají po náročné šichtě.