Poslední sbohem řekli oblíbenému brankáři, trenérovi i kamarádovi Radimu Novákovi spoluhráči, svěřenci a přátelé. Na Městském stadionu v Ústí nad Labem se v pátek večer konalo poslední rozloučení pro veřejnost s učitelem, trenérem mládeže a bývalým brankářem mimo jiné ústecké Army, s níž slavil před deseti lety postup do nejvyšší soutěže.

"Drazí přátelé, kamarádi a fanoušci. Protože si uvědomujeme, že Radim nepatřil jen nám, ale zanechal stopu v každém z vás, rádi bychom vás pozvali na společné rozloučení a uctění jeho památky," zveřejnila rodina v pozvánce na smuteční akci. Tou ale neměla být monstrózní událost pro celé město, kterou ani nedovolují současná nařízení vlády, nýbrž možnost rozloučit se pro lidi z Novákova života, jelikož pohřeb se konal jen v rodinném kruhu.

Přesto se na Městském stadionu sešly davy lidí, kteří chtěli říct poslední sbohem výjimečnému člověku. V půl deváté večer začal na svatostánku ústeckých fotbalistů, kde strávil skvělý brankář dlouhých deset let, krátký ceremoniál. Symbolicky temnými oblaky se zatáhlo i nebe, bránu, v níž visely dresy všech klubů, za které Novák nastoupil, tak ozařovaly jen reflektory nad hřištěm. Před ní byla velká fotka a řada věnců a kytic, podobné pietní místo s hromadou svíček, kytic, ale i obrázků, vzniklo také na tribuně, na které se sešla početná návštěva, většina v černém. Řada z nich neudržela slzy.

Výjimečný člověk, navždy součást Army

Přímo na hrací ploše se seřadili členové rodiny, spoluhráči a nejbližší přátelé. Jako první si vzal slovo Petr Heidenreich, nyní sportovní, kdysi výkonný ředitel Army. "Radim byl vždy významnou součástí Army, a navždy už to tak zůstane," citoval mimo jiné ve svém projevu.

Následoval set písniček, během nichž běžely na velkoplošné obrazovce nejen fotografie z Novákovy kariéry, ale i z jeho života. Hned během úvodních sekund se fanoušci začali impulzivně zvedat, celý zbytek projevu absolvovali ve stoje. Kotel Armů zvedl nad hlavu šály.

Pak si vzal slovo jeho bratr Michal, jenž reprezentoval hlas rodiny. "Kdyby vás tu dnes Radim všechny viděl, řekl by si, že v pondělí otevřely hospody a vy jste se tu přesto v pátek sešli kvůli němu," začal odlehčeně. Ale vlastně měl pravdu. "On se nepovažoval za nikoho výjimečného, ale za obyčejného člověka," pokračoval. "Lidé ho milovali kvůli jeho chování, právě kousek jeho povahy je něco, co si odsud dnes můžete odnést."

Následovala minuta ticha, kterou vystřídal potlesk. Dlouhý, upřímný. Reflektory na stadionu postupně zhasly, scénu zůstala ozařovat jen poslední fotografie Radima Nováka, na které tleská fanouškům po zápase.

Radim Novák:
V ústecké Armě strávil děčínský rodák dlouhých 10 sezón, v roce 2010 jí dotáhl fantastickými výkony do nejvyšší soutěže. V roce 2012 byl dokonce u toho, když Arma druhou ligu, do níž po roce opět spadla, vyhrála, klub ale nemohl postoupit kvůli nevyhovujícímu stadionu. Po skončení aktivní kariéry působil Novák jako učitel a trenér mládeže, na amatérské úrovni pokračoval v I. B třídě za Junior Děčín. V listopadu 2019 mu lékaři diagnostikovali rakovinu slinivky. Ačkoliv byl oblíbený brankář nezdolným bojovníkem, jenž míval na omotávkách zápěstí heslo VĚŘIT, 12. května svůj největší boj prohrál.