Společnost OneHotBook právě vydává pro Čechy dost důležitou audioknihu „P jako pivo". A Oldřich Kaiser ji načetl. Více v rozhovoru…

Jak se vám tahle pohádka líbila?
Jsem poučen. Je to pro děti, je to o pivu, o lásce, o mamince, tatínkovi a strejdovi, ale hlavně o pivu. Nechybí tam ani víla, která šestiletou holčičku vynese do oblak a zasvětí ji do výroby piva. To jí předtím slíbil strýček, který však odjel a Grácie z toho byla tak smutná a na žal nápoj ochutnala… Děti by měly vědět, co obnáší pivo a co obnáší, když se ho napijí. Že z něho člověk může bejt veselej i smutnej, ale může mu bejt taky špatně. Takže je to rovněž výchovné, dokonce i pro mě.

Natáčení mě bavilo

Jak se vám pracovalo s Robbinsovým hravým jazykem plným neotřelých metafor?
Natáčení mě bavilo, téma je je to taková pohádka pro děti i dospělé. Jako čtenáři se mi to líbilo, některé obrazy mi trochu připomínaly Hrabala. Ovšem číst to nahlas nebylo jednoduché. Musel jsem se předem připravit, aby věty zněly sluchu posluchače logicky, jak mají.

Děláte si do textu poznámky?
No ano. Jednak tam jsou přímé řeči a více postav, takže je to nutné, jinak by se v tom člověk nevyznal. Mám na to barvičky a každá postava dostane tu svou. Pivní víla byla zakreslená ohnivou červenou, šestiletá Grácie měla růžovou, maminka zase zelenou… Pak je tam paní učitelka, která páchne, tak dostala speciální hnědou barvu. Abych to vždycky rozeznal. Jednotlivé návaznosti souvětí se ale často stejně řeší až ve studiu, poněvadž je toho tolik, že si to stejně nemůžete zapamatovat.

Každá postava pak má ve vašem podání trochu jiný hlas…
Ne zase moc, aby to nebyla karikatura. Třeba pivní víla mluví vyšším hláskem, protože je popsaná jako taková vážka, která se vám usadí na rameni a malinko přemoudřele vysvětluje. Ve výraze je někdy až trochu pedantská.

Pořád je co objevovat

Myslíte, že se audiokniha bude líbit nejen dětem, ale i dospělým?
Myslím, že pro děti budou některé pasáže napoprvé zvláštní a nebudou jim rozumět hned. Ale děti rády poslouchají opakovaně, takže až si to pustí podruhé nebo potřetí, budou mít pořád co objevovat. A bude je to bavit i až budou větší. Myslím, že si to hodně užijí také rodiče, kteří si mohou společné chvilky s potomky zpestřit tím, že jim budou některé věci vysvětlovat.

Co vlastně pohádka kromě technologie výroby prozrazuje dětem o pivu?
O pivu je v audioknize pěkná pasáž, že jej někteří popíjejí ve snaže utéct ze zmodernizovaného, přetechnizovaného svazujícího světa. Takže si člověk to pivíčko, které ho na chvíli zdánlivě osvobodí, rád dá. Ovšem zas nechybí ani varování, že se to nesmí přehánět, protože pak vás to naopak zavře do žaláře. A samozřejmě zazní, že se nesmí řídit pod vlivem alkoholu.

Příběh ale vypráví rovněž o odvaze…
Je to také vyprávění o pravdě a o lži, o odvaze schopnosti říct, že se mi něco nelíbí, zakročit, něco s tím udělat. Kdyby se člověk jeho ponaučením řídil, může to vlastně v životě používat jako manuál. Každý si v tom najde něco. A jako ve správné pohádce je to i o lásce a nechybí ani šťastný konec. Dobro s pivem zvítězí nad zlem.