Zoo připravuje novou koncepci chovu slonů. Slonice Delhi totiž po utracení Kaly dlouhodobě trpí osaměním, a tak nezbude než ji přestěhovat. Jako nejvhodnější varianta se nabízí chov sloních samců.

Městští radní se nejprve chtějí s návrhem seznámit a potom jej předložit zastupitelům. Rovnou ale zdůrazňují, že pro zoologické zahrady neexistují vhodné dotace a připomínají, že na pořadu dne jsou akutnější investice.

Vedení zahrady přitom vychází z možností, jaké má k dispozici. Ať už co do prostoru nebo peněz. „V současnosti je v Evropě k dispozici čtyřicet sloních samců. Po zvážení bychom chtěli jít touto cestou, kdy bychom tu měli různě staré samce, narozené v evropských zoologických zahradách,“ přiblížila mluvčí zoo Věra Vrabcová.

Kvůli tomu jsou v kontaktu se zoo v Heidelbergu, která se chovu samců věnuje několik let. I tato varianta ale vyžaduje úpravu současného sloního výběhu, vnitřních prostorů pavilonu a jeho částečnou dostavbu.

Jinými slovy, opět záleží, zda se na to podaří sehnat dost peněz. „Zatím je potřeba vypracovat studii, která by specifikovala požadavky i předpokládanou celkovou částku za stavební práce,“ doplnila Vrabcová.

Primátor Petr Nedvědický (ANO 2011) chce, aby o dalším chovu slonů zastupitelé rozhodli kvalifikovaně, valnou většinou hlasů. „Není to ze dne na den. Podle toho se musíme rozhodnout o investicích do zoo. Jsme limitovaní na dlouhou dobu. Zahrada každoročně dostává stabilní příspěvek. Nelze říci, že bychom jí ho začali posílat extrémně zvýšený. Myslím, že obyvatelé Ústí cítí, že víc potřebují opravit silnice, ozelenit střed města nebo třeba zlepšit údržbu pořádku,“ řekl.

Ani s dotacemi pro zoo to podle náměstka primátora Pavla Tošovského (ODS) nevypadá růžově. Žádné na ně prý zatím neexistují. „Teď nám je zamítli na stavbu retenčních nádrží, jelikož by byly na geotermální vodu, nikoli na srážkovou,“ popsal.

Přesto prý tento týden bude mít ústecké vedení s ředitelem zoo Romanem Končelem kvůli dalšímu chovu slonů schůzku. Nějaké možnosti se rýsují, například studie možné přestavby a dokončení slonince. „Je ale na zvážení, zda do toho jít, či ne. Musíme se dohodnout na počtu a pohlaví slonů,“ poznamenal Tošovský.

Opozice chce skutečně budoucnost sloního chovu důkladně prodiskutovat. Například známý kritik ústeckého vedení Lukáš Blažej (ČPS/PRO! Ústí) prý rozhodnutí radních pro jednou vítá.

„Není to rozhodnutí, jež by měla učinit úzká skupina radních nebo ředitel. Zatím je to jen obecný záměr a dokud neuvidíme konkrétní návrh, není co víc říci a jak bylo řečeno, město na tom není finančně nejlíp,“ uvedl.

Delhi tvořila s Kalou nerozlučnou dvojici od svého příchodu do Krásného Března v roce 1987. Kdy a do kterého chovného zařízení odejde, zatím není jasné. Zoo to musí projednat s koordinátorem chovu slonů, pak s vybranou zahradou, připravit její transport a další. To podle mluvčí zoo Vrabcové trvá měsíce. „Jednáme s různými zoo, nyní například v Neunkirchenu, včetně vzájemné návštěvy,“ informovala.

Mezitím Delhi chovatelé věnují nadměrnou péči. Právě proto, aby se nenudila. Paradoxně je to pro ně náročnější, než když se starali o slony dva. Třeba krmnou dávku dostává rozdělenou na čtyřikrát až pětkrát denně tak, aby se víc zabavila. Chovatelé věnují větší pozornost takzvanému enrichmentu. Tedy schovávání potravy ve výběhu i ve stáji. Na noc jí dávají do sítě nebo na jiná místa trávu. Učí ji nové povely pro případný chov v chráněném kontaktu s lidmi. U nás je totiž v přímém kontaktu, od kterého ale jinde z bezpečnostních důvodů ustupují.