Města začaly chránit zdi a valy. Někde je stále „ladí”, někde nakonec nebudou

Zdroj: DeníkTerezín byl v roce 2002 pod vodou celý. Zasaženo bylo až 540 domů i historické památky. Nyní už je chrání hráze a v případě potřeby také mobilní stěny. Rozsáhlá protipovodňová opatření dobudovali v roce 2013, stála více než 139 milionů. „Město je nyní chráněné, myslím, že dostačujícím způsobem,“ je spokojený s protipovodňovou ochranou starosta Terezína René Tomášek.

Stále nechráněné jsou ale některé místní části Terezína. „Bohužel, v Českých Kopistech dlouhodobě řešíme potíže, souhlasy některých majitelů pozemků a podobně. Zatím to tam proto nedopadlo. Věřím ale, že se to brzy podaří dořešit a v příštích letech by se mohla začít opatření konečně projektovat,“ pokračoval Tomášek s tím, že v budoucnu je v plánu vystavět ochranu také Nových Kopist, i tam stále chybí.

Benzín, skříně, pípa i misály. Rabovači během záplav brali, co se dalo

Protipovodňová stěna vyrostla také v Křešicích, Bohušovicích, Píšťanech a mnoha dalších obcích na Litoměřicku.

Systém valů, železobetonových zdí a mobilních stěn chrání také část Lovosic, hlavně jejich průmyslovou část, přístaviště a okolí, včetně některých obytných čtvrtí. Průmyslový areál byl v roce 2002 velmi poškozen. „Vše, co bylo plánované v okolí Lovochemie a v průmyslové části města, bylo postaveno,“ potvrzuje starosta Lovosic Milan Dian. Opatření má chránit před stoletou vodou.

Výstavba protipovodňových opatření v Lovosicích:

Velká část města ale chráněná není. „Dělala se tehdy studie na větší ochranu města, bylo by to ale příliš náročné a nákladné, v řádech miliard. Uvažovalo se o tom, ale nakonec se od toho ustoupilo. Musela by vyrůst vysoká zeď okolo Labe, což nebylo úplně přijatelné,“ dodal Dian.

Také ve Velkých Žernosekách zatím marně čekají na vyřešení místa, kudy se v roce 2002 valila voda. Podchod pod železniční tratí ochráněný není, nelze totiž zasáhnout do drážního tělesa.

V Ústí nad Labem vyrostl protipovodňový val, na který se mohou dát další vysoké mobilní zábrany, na Střekovském nábřeží. Dílo je dlouhé zhruba jeden kilometr a chrání před dvacetiletou vodou.

Stavba protipovodňové vany v Ústí:

Protipovodňová vana je u mostu Dr. E. Beneše. Ve městě je i řada dalších protipovodňových opatření. „V tuto chvíli neuvažujeme o dalším rozšiřování, opatření jsou hotová podle toho, jak je odborníci projektovali a ochrana by měla být dostačující,“ uvedl ústecký náměstek primátora Pavel Tošovský. „Samozřejmě, pokud přijde nějaká opravdu obří povodeň, nezabrání jí nic. Ale současná opatření nám i v takovém případě dají čas, umožní nám se připravit,“ dodal.

Oběti povodní. Voda strhla muže z lávky, další zemřel při odstřelu lodě na Labi

Povodně v uplynulých letech prověřily opatření v Děčíně, která vyrostla po velké vodě v roce 2002. Zatímco ta na pravém břehu zafungovala výborně, na levém se některá místa stala terčem kritiky. Proto chtějí v Děčíně v příštích letech protipovodňový systém ještě „vyladit“.

Na pravém břehu nyní chrání zábrany před padesátiletou vodou, na levém před dvacetiletou. „Připravujeme vylepšení systému. Na levém břehu bude provedeno navýšení ochrany, aby bylo na obou březích stejné, tedy na padesátiletou vodu. To by mělo být dostačující. Stát by se tak mělo v příštích letech, snad co nejdříve, už je vydáno i stavební povolení a s Povodním Labe, které je investorem, dohodu,“ uvedl primátor Děčína Jiří Anděl.