Labe jako nepřekonatelná bariéra. Dostat se automobilem z jednoho jeho břehu na druhý bylo v době srpnových povodní v roce 2002 téměř nemožné, a to v celém k uzoufání dlouhém úseku mezi Mělníkem a Děčínem.

Silniční mosty sice neodnesla voda, ale příjezdy k nim byly zatopené. Kdo tedy chtěl na druhý břeh, musel po svých. Nebo po železnici. Autem by si totiž zajeli i stovky kilometrů.

Penny Market, samoobsluha kousek od ústecké Křižíkovy ulice v panelovém sídlišti Krásném Březno, má prostorné a nepříliš využité parkoviště. Od pondělí 12. srpna 2002 se v něm tísnily vozy autoprodejců, podnikové tahače i vozidla obyvatel okolních ulici o
POVODNĚ 2002: Ježíšek dorazil na povodňové vlně. Lidé brali obchody útokem

V provozu byl jediný silniční most přes Labe, a to v Roudnici nad Labem. „Kdo se chtěl z Liberecka dostat na Ústecko a dál k německé hranici, musel jet podél Labe až do Roudnice,“ vzpomíná Miroslav Mocek z krajské dopravní policie.

NEKONEČNÉ KOLONY V OBOU SMĚRECH

V Roudnici se pak řidičům naskytl smutný pohled. „Když jsme tehdy přijeli k mostu, jeho okolí bylo zatopeno. Jednomu blízkému domu z vody koukal dokonce jenom komín,“ dodává Mocek.

Vjezd na roudnický most řídila policie, která pouštěla automobily střídavě v jednom směru. Z obou stran proto stály nekonečné kolony čekajících vozidel.

Povodeň v Ústí nad Labem v roce 2002 objektivem Františka Ročka
PŘED 15. LETY: Velká voda nejprve udeřila v horách. Začalo to v Dubí

Další mosty na Labi byly pro silniční dopravu v době povodní zapovězené. „Tyršův most v Děčíně byl otevřený pouze pro nouzový provoz vozidel integrovaného záchranného systému, tedy pro policii, záchranku a hasiče,“ připomíná Mocek.

Dopravě nepomohl ani druhý děčínský most s víceproudovou vozovkou, která se tyčila vysoko nad rozbouřenou řekou. Vjet na něj nikdo nemohl, pod vodou byl totiž nájezd na levém břehu za Pětimostím (u dnešního Lidlu), i na pravém břehu u kruhového objezdu.

KRÁSNÉ, AVŠAK ZCELA NEPOUŽITELNÉ

Podobně dopadl i moderní Mariánský most v Ústí nad Labem. Nájezd z ústeckého nábřeží pod Mariánskou skálou byl zatopený.

Stejný důvod stál i za uzavřením mostu Edvarda Beneše z 30. let 20. století. V jeho případě byly pod vodou dokonce oba nájezdy. Mimo provoz byl i most v Litoměřicích a terezínský most přes řeku Ohři.

Dopravu přes Labe z jednoho břehu na druhý tak zachraňovaly pouze staré železniční mosty v Děčíně, Ústí nad Labem a také u Lovosic.

Povodně v Dubí v roce 2002.
S Bystřicí drží pamětnice z Dubí křehký mír. Povodně nechce znovu zažít

Povodeň se podepsala také na stavu malých mostů a můstků. Na silnicích 1. třídy strhla nebo poškodila v celé republice 28 mostů, na silnicích 2. a 3. třídy více než 30 mostů.

JEZERO U TEREZÍNA ZATOPILO SILNICE

Velká voda komplikovala řidičům i dopravu po souši. Policie uzavřela v Ústeckém kraji úseky čtyř silnic první třídy, a to I/13 a I/62 na Děčínsku a .I/15 a I/30 na Litoměřicku, kde je zaplavilo obří jezero vytvořené na soutoku Labe s Ohří.

O poškození, které voda na silnicích napáchala, vypovídá například fakt, že silnice I/62 v úseku Loubí Hřensko byla neprůjezdná ještě 28. srpna 2002. A to včetně hraničního přechodu. Ještě poslední srpnový den bylo na silnicích 2. a 3. tříd v Ústeckém kraji uzavřeno sedm úseků silnic, v Libereckém kraji pak čtyři úseky.

Po opadnutí vody začali silničáři sčítat škody i na komunikacích. Koncem srpna 2002 uvedl šéf provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic Otakar Vacín, že velká voda nejvíce poškodila úseky dálnic D8 z Prahy do Ústí nad Labem a D5 z Prahy do Plzně.

Na 15,5. kilometru ústecké dálnice ve směru na Prahu voda protrhla most a na vozovku se zřítil i podemletý sloup vedení vysokého napětí.

Povodeň v roce 2002 na Litoměřicku.
Povodeň 2002: Řádění vodního živlu na Litoměřicku objektivem Karla Pecha

Provoz se na poškozený úsek vrátil už koncem srpna, a to i pro nákladní auta s hmotností přes 3,5 tuny, ovšem jezdilo se jen v jednom pruhu. Druhý úsek silničáři otevřeli až za několik měsíců.

16. srpen 2002: Den, kdy při povodních kulminovalo Labe
V přehledech dat o průtoku vody v Labi přibylo důležité číslo: 16. 8. 2002. Je tomu přesně 15 let, co kulminovala hladina a dosáhla 1196 cm. Při běžném stavu řeky je průměrná výška hladiny jenom 248 cm. Vodohospodáři vyhlašují nejvyšší 3.stupeň povodňové aktivity při 600 cm. Při povodni 29.3.1988 dosahovala hladina řeky Labe výšky 757 cm, v roce 1940 hladina vystoupala na 923 cm.