POVODNĚ 2002: Doprava v kraji kolabovala. Velké mosty byly k ničemu

Labe jako nepřekonatelná bariéra. Dostat se automobilem z jednoho jeho břehu na druhý bylo v době srpnových povodní v roce 2002 téměř nemožné, a to v celém k uzoufání dlouhém úseku mezi Mělníkem a Děčínem.

Silniční mosty sice neodnesla voda, ale příjezdy k nim byly zatopené. Kdo tedy chtěl na druhý břeh, musel po svých. Nebo po železnici. Autem by si totiž zajeli i stovky kilometrů.

POVODNĚ 2002: Ježíšek dorazil na povodňové vlně. Lidé brali obchody útokem

V provozu byl jediný silniční most přes Labe, a to v Roudnici nad Labem. „Kdo se chtěl z Liberecka dostat na Ústecko a dál k německé hranici, musel jet podél Labe až do Roudnice,“ vzpomíná Miroslav Mocek z krajské dopravní policie.

NEKONEČNÉ KOLONY V OBOU SMĚRECH

V Roudnici se pak řidičům naskytl smutný pohled. „Když jsme tehdy přijeli k mostu, jeho okolí bylo zatopeno. Jednomu blízkému domu z vody koukal dokonce jenom komín,“ dodává Mocek.

Vjezd na roudnický most řídila policie, která pouštěla automobily střídavě v jednom směru. Z obou stran proto stály nekonečné kolony čekajících vozidel.

PŘED 15. LETY: Velká voda nejprve udeřila v horách. Začalo to v Dubí

Další mosty na Labi byly pro silniční dopravu v době povodní zapovězené. „Tyršův most v Děčíně byl otevřený pouze pro nouzový provoz vozidel integrovaného záchranného systému, tedy pro policii, záchranku a hasiče,“ připomíná Mocek.

Dopravě nepomohl ani druhý děčínský most s víceproudovou vozovkou, která se tyčila vysoko nad rozbouřenou řekou. Vjet na něj nikdo nemohl, pod vodou byl totiž nájezd na levém břehu za Pětimostím (u dnešního Lidlu), i na pravém břehu u kruhového objezdu.

KRÁSNÉ, AVŠAK ZCELA NEPOUŽITELNÉ

Podobně dopadl i moderní Mariánský most v Ústí nad Labem. Nájezd z ústeckého nábřeží pod Mariánskou skálou byl zatopený.

Stejný důvod stál i za uzavřením mostu Edvarda Beneše z 30. let 20. století. V jeho případě byly pod vodou dokonce oba nájezdy. Mimo provoz byl i most v Litoměřicích a terezínský most přes řeku Ohři.

Dopravu přes Labe z jednoho břehu na druhý tak zachraňovaly pouze staré železniční mosty v Děčíně, Ústí nad Labem a také u Lovosic.

S Bystřicí drží pamětnice z Dubí křehký mír. Povodně nechce znovu zažít

Povodeň se podepsala také na stavu malých mostů a můstků. Na silnicích 1. třídy strhla nebo poškodila v celé republice 28 mostů, na silnicích 2. a 3. třídy více než 30 mostů.

JEZERO U TEREZÍNA ZATOPILO SILNICE

Velká voda komplikovala řidičům i dopravu po souši. Policie uzavřela v Ústeckém kraji úseky čtyř silnic první třídy, a to I/13 a I/62 na Děčínsku a .I/15 a I/30 na Litoměřicku, kde je zaplavilo obří jezero vytvořené na soutoku Labe s Ohří.

O poškození, které voda na silnicích napáchala, vypovídá například fakt, že silnice I/62 v úseku Loubí Hřensko byla neprůjezdná ještě 28. srpna 2002. A to včetně hraničního přechodu. Ještě poslední srpnový den bylo na silnicích 2. a 3. tříd v Ústeckém kraji uzavřeno sedm úseků silnic, v Libereckém kraji pak čtyři úseky.

Po opadnutí vody začali silničáři sčítat škody i na komunikacích. Koncem srpna 2002 uvedl šéf provozního úseku Ředitelství silnic a dálnic Otakar Vacín, že velká voda nejvíce poškodila úseky dálnic D8 z Prahy do Ústí nad Labem a D5 z Prahy do Plzně.

Na 15,5. kilometru ústecké dálnice ve směru na Prahu voda protrhla most a na vozovku se zřítil i podemletý sloup vedení vysokého napětí.

Povodeň 2002: Řádění vodního živlu na Litoměřicku objektivem Karla Pecha

Provoz se na poškozený úsek vrátil už koncem srpna, a to i pro nákladní auta s hmotností přes 3,5 tuny, ovšem jezdilo se jen v jednom pruhu. Druhý úsek silničáři otevřeli až za několik měsíců.