Zaměřit se hodlá na vytvoření nových míst pro zahraniční pracovníky, podepsání memoranda s místní chemičkou, ale také třeba na výstavbu nových univerzitních budov. „Setrvání na postu rektora mi umožní dokončit rozdělanou práci a využít dosavadní kontakty ve prospěch UJEP,“ říká v rozhovoru pro Deník Martin Balej.

Proč jste se rozhodl znovu kandidovat na funkci rektora Univerzity J. E. Purkyně?
Čtyři roky jsou velmi krátká doba na realizaci toho, co jsem si už na začátku své funkce předsevzal. Úplná dostavba Kampusu UJEP vyžaduje hlavně čas, a to na získání financí, projektování, soutěžení stavební firmy a nakonec na vlastní realizaci staveb. My jsme nyní u všech staveb téměř v posledních dvou fázích. To je první velká motivace. Tou druhou je, že bych rád ve prospěch univerzity využil kontakty, které se mi podařilo vytvořit. Je totiž pravdou, že za nás, a za Ústecký kraj jako takový, v Praze bojuje opravdu jen málokdo. Prostě není o nás, našich problémech a potřebách dostatečně slyšet a z toho důvodu často zůstáváme bez podpory. Jsem velmi rád, že díky několika jednotlivcům se to začíná měnit. A v těchto snahách bych chtěl pokračovat.

Co říkáte na to, že jste hned v prvním kole získal nadpoloviční většinu hlasů všech členů senátu?
Vnímám to jako ocenění celého mého týmu. Jednatřicet hlasů od celkem 32 přítomných senátorek a senátorů vnímám jako velmi silný mandát. Proto také i do druhého období nabídnu akademické obci ještě zásadnější změny, které by, podle mého, univerzitě z dlouhodobého pohledu výrazně prospěly. Jde například o sdílení přístrojů napříč univerzitou, důsledné, ale férové uplatňování kariérních řádů na fakultách či mezifakultní spolupráce ve vzdělávací činnosti. Souhrnně jde o zefektivnění a racionalizaci činnosti univerzity ve všech oblastech.

Neměl jste ve volbě protivníka. Čím si to vysvětlujete? Nikdo nechce být rektorem?
Jsem přesvědčen, že univerzita disponuje řadou kvalitních kandidátů na rektora. To, že nikdo jiný nekandidoval, vnímám jako nevyřčené ocenění stávajícího vedení univerzity a jako pochopení, že rozdělané práce je velmi mnoho a „střídání stráží“ by v této fázi univerzitě neprospělo.

Za vašeho vedení získala UJEP stamiliony na četné investiční akce, například na Centrum přírodovědně technických oborů (CPTO) na místě zbourané porodnice. Je to i práce vašich předchůdců, nebo jste musel začít od píky?
Příprava stavby CPTO začala už za rektorky Ivy Ritschelové, pokračovala za rektora René Wokouna a my jsme přišli ve fázi výběru architektonického návrhu budovy. Následně jsme projektovali a soutěžili stavitele. Díky tomu, že nás MŠMT podpořilo dalšími 123 miliony korun k původně schváleným 550 milionům, mohli jsme, po vložení našich dalších 27 milionů, podepsat smlouvu s vítězem soutěže. Bez toho by vlastně celé CPTO přišlo vniveč. Kromě tohoto získal náš tým další 2,1 miliardy korun na stavbu fakulty zdravotnických studií v areálu Masarykovy nemocnice, přístavbu fakulty strojního inženýrství v kampusu, rekonstrukci Domu umění a další rekonstrukce pedagogické fakulty, sportovní haly či poradenského centra. K tomu všemu přidejte navíc přístrojové a další vybavení pro fakulty, v největší míře pak právě pro CPTO. Celkem tedy jde už téměř o tři miliardy korun.

Pojďme se zastavit u některých bodů vaší kandidátské prezentace, kde jste uvedl, jak by se univerzita mohla stát ještě kvalitnější. Tím prvním bylo sdílení infrastruktury a lidského potenciálu. Co to znamená?
Smysl je v tom, že současné investice, ony necelé tři miliardy, se musejí projevit i ve výsledcích univerzity. Sdílením přístrojů, laboratoří, kvalitnějšího vybavení napříč univerzitou chci dosáhnout maximálního využití jejich kapacity, a tím se chovat co nejefektivněji. Obdobné je to s lidským potenciálem. Musíme se naučit spolupracovat bez rozdílu fakultního dresu.

Dalšími byly investice do lidského potenciálu a férový personální management.
Několikrát jsem se zmínil o velkých investicích, stavbách, rekonstrukcích a novém vybavení, ale to vše jsou jen zázemí a nástroje pro šikovné pracovníky. Je tedy nevyhnutelné za prvé dát nyní prioritu podpoře doktorandů, vytvořit nové úvazky pro postdoky i na doplnění už fungujících vědeckých týmů o další zahraniční pracovníky, za druhé nastavit férový personální management. Fakulty mají své kariérní řády, musí je ovšem důsledně používat.

Co je vaším největším přáním do dalšího období?
Přeji si, aby pracovníci na fakultách cítili podporu a pomoc z naší strany a táhli jsme všichni společně za jeden provaz pro dobro naší univerzity, protože jeden bez druhého to prostě nedokáže.

Martin Balej
Narodil se v roce 1977. Maturoval na gymnáziu v Ústí nad Labem, poté vystudoval magisterský obor Učitelství pro střední školy (geografie a matematika) na PF UJEP. Následně absolvoval doktorský obor Fyzická geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze (Ph.D.), kde složil i rigorózní zkoušku (RNDr.). V roce 2012 se pak habilitoval (získal titul doc.) v oboru Geografie na Fakultě humanitných a prírodných vied Prešovské univerzity. Na UJEP působí od roku 2000, vedl zde například katedru geografie. V únoru 2015 se stal rektorem UJEP (jako nejmladší rektor v ČR), post obhájil letos v říjnu.