Nepaří hru. I když má obě ruce na joysticích, hlavu položenou v konzoli a nohama ovládá pedály. Nevnímá okolní svět. Operuje. Chirurg, zcela soustředěný na obraz před sebou, tak s milimetrovou přesností řídí robota. Používá obě ruce, které brilantně vládnou dvěma joystickům, do toho si pomáhá oběma nohama na pedálech, vše dokonale sladěné, robot svými rameny zakončenými mechanickými extrémně citlivými „prsty“ dělá přesně to, co lékař chce.

S menším rizikem infekce, neinvazivně, pacienti jdou mnohem rychleji domů, lépe se hojí, lékař pomocí kamer mnohem lépe vidí, bez řezání se dostane i tam, kde klasická chirurgie vyžaduje větší zásahy. Robot v ústecké nemocnici pomáhá už od roku 2008, od té doby tam udělali na čtyři tisíce operací.

„Největší výhoda robotické chirurgie pro pacienta je právě její šetrnost. Je to neinvazivní metoda, nejsou žádné velké jizvy. Jsou menší rizika komplikací, infekcí, mnohem lépe se pacienti hojí. Řekl bych, že pobyt v nemocnici se jim zkrátil v porovnání s klasickými metodami tak na čtvrtinu,“ popsal přednosti robota přednosta Kliniky urologie a robotické chirurgie v ústecké nemocnici Jan Schraml.

Šárka Grundzová (vpravo) s dcerou.
Rány sterilizovaných Romek pořád bolí, odškodní je. Ale jen některé

V Masarykově nemocnici se na robotu učí lékaři nejen z robotických center z Česka, ale také z celé Evropy, tamní klinika je totiž také školícím centrem. Ústečtí odborníci dělají ročně kolem 400 robotických operací. Kvůli koronavirové pandemi jejich počet o něco málo klesl, ale věří, že se opět rychle dostanou na čísla z doby před propuknutím onemocnění.

Robota v Ústí využívají chirurgové, gynekologové, urologové, využívá se také při chirurgii krku. Velmi často se využívá při onkologických operacích. „Díky robotu se během covidu u nás téměř neomezila onkologická operativa. Využívali jsme ho co nejvíce právě při operacích, které nesnesou odklad. Tím, že nevyžadují pacienti tak dlouhou intenzivní péči, které se během koronavirové krize nedostávalo, je tolik vhodný. zařízení je totiž miniinvazivní, je u něj mnohem menší riziko infekcí a podobně. Covidová doba ještě zdůraznila potřebnost robota,“ pokračoval Schraml.

Třináct let v akci

Před 13 lety v Ústí s robotem začínali. „Už tehdy jsem měl pocit, že díky robotice se medicína zase posouvá o kus výš, o level dál. A čím déle s tím dělám, tím více mám tento pocit. Je to miniinvazivní chirurgie, robot je ještě o level výše, než jsou třeba laparoskopické operace,“ řekl Jan Rejholec, který se specializuje na zákroky na konečné části tlustého střeva postižené rakovinou.

Jan Schraml při příležitosti oslav čtyř tisíc operací v Ústí zavzpomínal i na svou první robotickou operaci v roce 2008. „Byla to resekce ledviny, úspěšná,“ usmíval se. Nyní v Masarykově nemocnici s pomocí robota řeší mnoho a mnoho složitých zákroků. „Jsem rád, že se nám daří například plastiky močovodu po jeho poranění. Umíme pomocí operace rychle pacientky vracet do normálního stavu,“ vypíchl jeden ze zákroků Schraml.

A jaké to je operovat s pomocí robota? „Je to o šikovnosti. Je to o třech prstech na každé ruce, o pravé i levé noze, o tom, že toto vše musíte umět v hlavě spojit, zapojit vše najednou. Já vždycky říkám, že operuji vevnitř. A nemyslím tím, že mám ty nástroje vevnitř, ale že se dostanu plně do děje. Tím jak sedím za tou konzolí, z které robota ovládám, tak vše kolem zmizí. Jsem absolutně soustředěný jen na ten obraz, který je vevnitř. Sedíte za konzolí, čelo opřené, volné ruce, nic vás neruší, žádné okolní vlivy. Ten robotický systém, tam není program, který ovládáte. Robot přenese jen pohyb, který já vytvořím, nedělá nic jiného, než co já mu svým pohybem, rukama, nohama, řeknu,“ popsal Rejholec.

Ilustrační foto.
Akademici: 5G sítě jsou šance regionu. Ať nám rychlovlak neujede!

„V určité části operací je otevřená chirurgie určitě nezastupitelná. Robotická chirurgie ale minimálně traumatizují stěnu břišní. Největším problémem otevřené chirurgie je právě otevření dutiny břišní. Dochází k jejímu porušení, ke zhmoždění orgánů. U robotické operace místo toho, aby byl velký řez, jsou tam pouze vpichy. U robota osm milimetrů, to tu stěnu nezničí a po operačním výkonu nejste omezený. V dutině břišní díky robotovi operujeme daleko jemněji. Pacient se zvedne už večer po operaci. Když si vzpomenu na své začátky na otevřené operace žlučníku, kdy tam pacient ležel sedm až deset dní, tak teď ráno přijde a druhý den ráno odejde, to je ten největší benefit. Rekonvalescence je mnohem, mnohem rychlejší. Další benefit je mnohem lepší vizualizace, vidíte tam, kam byste normálně neviděli. Operatér není ničím rušený, je v klidu, absolutně soustředěný na obraz vevnitř,“ pokračoval Rejholec.

V ústecké nemocnici do budoucna počítají s ještě častějším používaním robota. „Myslím, že do budoucna bude více robota využívat břišní a hrudní chirurgie,“ řekl Jan Schraml. „Díky robotické chirurgii mají pacienti mnohem větší komfort, rychleji se hojí,“ dodal.