Herec Marek Lambora (25) patří k mladým hereckým talentům, které mohou lidé na obrazovkách i divadelních prknech vidět stále častěji. Hned po studiu získal stálé angažmá v Divadle na Vinohradech, loni vyhrál populární televizní show Tvoje tvář má známý hlas, letos hraje ve dvou pohádkách a září v hlavní roli Janka Linharta v seriálu Slunečná. „Je zajímavé sledovat, jak lidé s postavou Janka jdou a mají ho rádi,“ říká Marek Lambora.

Ve škole jste prý byl za třídního „šaška“. Zlobil jste učitele, nebo jste byl spíše ten typ miláčka třídy?
Třídní šašek jsem nejspíš byl. A zlobit učitele jsem samozřejmě uměl taky poměrně dobře! Ale nijak extrémně. Jako třída na gymnáziu jsme byli docela akční, co se vánočních akademií týká. Vždy jsme připravili nějaký malý muzikál na playback Pomádu, Kvasku atd. Někdy v tomto období jsem si začal uvědomovat, že mě baví se předvádět a stát před lidmi.

V 16 letech jste z rodného Ústí přešel do Prahy, ze dne na den jste se musel stát dospělým. Co bylo nejtěžší?
Nejtěžší ze všeho bylo si uvědomit, že za mě nikdo nic neudělá. Vlastně všechny věci, které mi do té doby nepřipadaly důležité, jelikož je rodiče dělali za mě. Například už nestačilo dojít se zeptat mamky, co bude k obědu a pak si sednout ke stolu k hotovému. Zkrátka jsem si musel sám uvařit. Když si neuvařím budu mít hlad. A když si nevyperu nebudu mít co na sebe. To samé v jiných organizačních věcech.

Kdo byl, nebo pořád je, váš největší herecký idol?
Z českých herců je to nejspíš Ivan Trojan a samozřejmě můj herecký guru Igor Bareš, se kterým jsme kolegové v Divadle na Vinohradech. Ze zahraničních v tuto chvíli Benedict Cumberbatch a Cillian Murphy.

Jak se vám natáčel seriál Přístav s Petrem Čtvrtníčkem a Kairou Hrachovcovou?
S touhle dvojicí to byla obrovská škola. Oba jsou výborní improvizátoři a baviči, a tak během natáčení nikdy nevíte, co vás čeká. Školili mě každý natáčecí den, že na place během obrazu můžou přijít různé změny a je třeba na ně umět reagovat, být připravený na všechno.

Zdroj: Youtube

Marek Lambora - Jednou mi fotr povídá - Šakalí léta, zkouška (Divadlo Na Fidlovačce)  Zdroj: YouTube.com/musicalcz

Improvizujete při natáčení?
Během ostré moc ne, mám rád, když je vše předem řečeno a vy naprosto přesně víte, co se bude dít. Což neznamená, že bych neměnil scénář nebo nevymýšlel fórky, když zapadají do situace. Samozřejmě vás někdy múza popadne, a když to vyjde, je to geniální. Ale jak říkám, zatím jsem spíš herec, který potřebuje a chce vědět, co ho během klapky bude čekat.

Když řeknu Černé vdovy, co vám naskočí jako první?
Scéna, kdy jsem byl postřelen, a můj strach během celého dne, když jsem věděl, že to přijde. A zároveň radost, když mě postřelili poprvé, chtěl jsem to jet pořád znovu a znovu. Po prvním jetí jsem překonal strach z toho, že nevíte, co vás čeká. Nakonec mě to neuvěřitelně bavilo.

V televizním pořadu Tvoje tvář má známý hlas jste věnoval všechny peníze z výher spolku Ichtyóza. Váže se k tomu nějaký příběh?
Se spolkem Ichtyóza jsem se setkal poprvé na charitativním představení „Nikdy“, které hrály mé kolegyně z Divadla na Vinohradech v jednom bytovém divadle. Všechny peníze ze vstupného šly na podporu spolku. Tam jsem se poprvé setkal s Martínkem a jeho maminkou Hankou Kadlecovou, což je zakladatelka spolku. Na první pohled se mi oba líbili. Jejich odvaha, radost ze života a ochota spojit všechny s touto nemocí dohromady a předávat si zkušenosti. Když jsem poté dostal nabídku do Tváře, hned jsem si na spolek vzpomněl a byl jsem nadšený, že mou pomoc přijali. Na natáčení se chodili dívat a podporovali mě. Bylo to úžasné. Teď jsem ambasadorem spolku a snažím se pomáhat, jak to jde. Nejdůležitější totiž je, aby se obecně o této nemoci vědělo a lidé se jí nebáli.

Jak se zvládnete za tak krátkou dobu naučit tolik textu a nesmotat to do jednoho chumle?
Text neleze do hlavy nikdy! Tedy aspoň ze začátku mi to tak vždycky přijde. Je to o trénování paměti a hledání pomůcek, které vám s pamětí pomohou. Já mám fotografickou paměť, takže si nejdřív během zkoušení v hlavě vybavuji stránky v textu. Poté se mi to spojí s jednáním na jevišti a s kolegy. Pak už to naskakuje samo a ani nad tím nemusíte přemýšlet. Každý na to má jiné finty, ale trénink paměti je to hlavní.

Spletl jste si někdy v divadle roli?
Roli ne, ale text několikrát. Pak už záleží jen na tom, jak se z toho vymotáte a jestli vám kolega pomůže nebo v tom zůstanete sám. Je to poměrně zábavné sledovat. Mnohdy z toho vylezou poměrně dlouho zapamatovatelné historky. Například se mi stalo, že jsem si nemohl vzpomenout na několik veršů coby Romeo. Bylo to v situaci, kdy vysvětluji Lorenzovi, že jsem se zamiloval do Julie. V tu chvíli jsem měl naprosté okno a nevěděl kam dál. To bylo poprvé, kdy jsem potřeboval nápovědu. Ale jelikož i s nápovědou v divadle se herec učí pracovat, tak jsem jí v té chvíli absolutně nerozuměl, a tak jsem jen dokola opakoval „takže… takže…takže…“ a snažil jsem se vzpomenout. Naštěstí mě Igor Bareš zachránil a jeli jsme dál.

Jak se změnilo chování vašeho okolí, když jste více vidět v televizi?
Musím říct, že chování mého okolí se nijak zvlášť nezměnilo. Jen co se týká třeba sociálních sítí, tak fanoušci přibývají. Je zajímavé sledovat, jak s postavou Janka jdou a mají ho rádi.

Marek Lambora
Narodil se 23. května 1995 v Ústí nad Labem.
Vystudoval hudebně dramatický obor na Pražské konzervatoři.
Hned po studiu zakotvil v Divadle na Vinohradech.
V roce 2019 účinkoval v TV pořadu Tvoje tvář má známý hlas, který vyhrál.
Letos se objeví ve dvou filmových pohádkách: Zakleté pírko a Princezna zakletá v čase.

Veronika Nunhardtová