Tři čtvrtiny Čechů považují zpětný odběr vysloužilých úsporných zářivek za užitečnou službu, ale jen 40 % domácností této služby skutečně využívá. Spotřebitelé jsou ochotni odnášet vyřazené světelné zdroje průměrně do vzdálenosti 714 metrů. Ročně na skládkách zbytečně končí 75 kilogramů toxické rtuti. Takové množství by mohlo teoreticky znečistit vodu v objemu 238 Máchových jezer.

Praxe: Recykluje jen čtyřicet procent domácností

Zpětný odběr vysloužilých světelných zdrojů lineálních a kompaktních zářivek, výbojek a LED světelných zdrojů lidem umožňuje zbavit se zdarma a ekologicky nefunkčních zářivek, které obsahují malé množství toxické rtuti. Povědomí o ekologické likvidaci má v Česku 83 procent spotřebitelů, ale v praxi „úsporky" recykluje pouze 40 procent domácností. Vyplývá to z letošního průzkumu společnosti Ekolamp, jež zajišťuje sběr a likvidaci osvětlovacích zařízení. Průzkum realizovala agentura Markent mezi 1211 respondenty.

Polovina respondentů by přivítala, pokud by nádoby na vyřazené světelné zdroje byly umístěny blíže než nyní. „Negativním trendem je neustálé zkracování průměrné vzdálenosti, kterou jsou spotřebitelé ochotni s vysloužilou zářivkou urazit. Dle průzkumu to je nyní 714 metrů, loni to bylo o 270 metrů více. Domácnosti zatím volí neekologickou cestu, a tak zářivky většinou končí v komunálním odpadu a pak na skládkách," rekapituluje výsledky průzkumu Radoslav Chmela ze společnosti Ekolamp.

Ústecký kraj skončil loni na šestém místě

Loni Češi odevzdali k recyklaci přes pět milionů kusů úsporných žárovek. Nejvíce se „úsporek" sebralo v Praze (144,1 t), Moravskoslezském (91,6 t) a Středočeském (79,4 t) kraji. Ústecký kraj byl na šestém místě lidé tu odevzdali na 57 tun úsporných žárovek.

Nejvíce se na zpětném odběru podílely firmy a obce. „Domácnosti zatím zaostávají, na skládkách proto ročně zbytečně končí až 60 % doma vyřazených úsporných světelných zdrojů," bilancuje Chmela. Neodborně zlikvidované úsporné zářivky představují značnou ekologickou zátěž: „Nevyužity jsou ročně tisíce tun směsi skla, plastů, kovů a hlavně zhruba 75 kilogramů toxické rtuti," dodává Radoslav Chmela.

Vyřazené úsporné zářivky lze vrátit v jakémkoli obchodě s elektronikou, ve sběrných dvorech obcí či do malých sběrných nádob, které se nacházejí v obchodních centrech, na městských úřadech nebo v řadě firem. Po celém Česku je rozmístěno více než 1400 sběrných nádob, přičemž každoročně jich přibude dalších několik set. Příští rok to bude 300 sběrných nádob.

Sběrná místa chtějí mít všude tam, kde žije přes 2000 lidí

V Ústeckém kraji jsou sběrná místa i v menších městech a také v některých obcích. Nejvíce jich je pochopitelně v krajské metropoli, celkem 13. Ale i v takovém Klášterci nad Ohří jich mají 8, což je ještě o jedno více než například v Mostě, Teplicích nebo Žatci.

„Cílem je, abychom do budoucna ve všech obcích a městech nad 2000 obyvatel měli alespoň jedno veřejně dostupné sběrné místo, kam budou moci občané odevzdat vysloužilé zářivky," vysvětluje Radoslav Chmela.

Zájem meziročně stoupl o více než čtvrtinu

Zájem firem a obcí o umístění sběrných nádob meziročně vzrostl o 26 procent. Za přispění společnosti Ekolamp totiž mohou zdarma vytvořit veřejně dostupná sběrná místa: „Například instalací malých sběrných nádob, které jsou k dispozici na obecních úřadech," uzavírá Radoslav Chmela.