Pokud by se stal prezidentem, dobrovolné ukončení života by podporoval. Tak se Michal Horáček vyjádřil v debatě kandidátů na hlavu státu, kterou Deník pořádal minulý týden ve vlaku na trase Praha - Ústí. Reakce jeho poradkyně, ředitelky litoměřického Hospice sv. Štěpána Moniky Markové, na sebe nenechala dlouho čekat.

„O eutanazii jsme spolu mluvili už v lednu, kdy jste mne zval do sboru poradců,“ napsala Horáčkovi v otevřeném dopise Marková s tím, že je to pro ni zásadní věc. „Jsem přesvědčená a ve své práci v hospici každodenně přesvědčována, že nevyléčitelně nemocní lidé nepotřebují zabití, ale úctu a lásku svých blízkých,“ dodala ředitelka.

Horáček na výzvu Deníku Markové veřejně odpověděl v pondělí. „Jsem rád, že téma společně vnášíme do veřejného prostoru. Mám poradce, kteří mi poskytují rady svobodně podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Totéž, tedy svobodu mít určitý názor, si dovoluji očekávat já od nich,“ napsal Horáček ředitelce.

Dodal, že pokud by se eutanazie legalizovala, tak výhradně po obsáhlé veřejné debatě. „Ta by měla vyústit v jasná pravidla. Rozhodně musejí být velmi přísná už proto, že vždy hrozí jejich zneužití,“ míní Horáček.

Na eutanazii mají kromě ředitelky litoměřického hospice jasný názor i lékaři, kteří zde slouží. „Během 5 let, kdy zde pracuji, prošlo zařízením 1 382 pacientů. Vážný zájem o eutanazii z nich projevili 3,“ tvrdí doktor Karel Dlask. „Je pravdou, že v závěru života několik nemocných vyřklo přání, aby už to skončilo. Po rozhovoru se však ukázalo, že pacient nechtěl ukončit život, ale trápení: bolest, dušnost nebo zvracení. Odstraňování těchto příznaků je cílem hospicové péče. Náplní práce lékaře je chránit život za všech okolností, nikoliv ho ničit,“ říká Dlask.

Podle Markové by žádný zákon nikde na světě neměl umožnit zabít člověka. Hrozivé jsou statistiky ze zemí, kde je eutanazie legální. „V roce 2003 se v Holandsku tímto způsobem usmrtilo 1 626 lidí. V roce 2012 to bylo 4 188. Údaje z roku 2015 hovoří o 5 516 usmrcených. Za 12 let téměř čtyřnásobek pacientů zabitých rukou lékaře,“ bilancuje Marková.