Měsíční krajina a jámy v severních Čechách, kde se dříve těžilo uhlí, se definitivně změní ze šedavých ploch na zásobárny kyslíku a bašty milovníků přírody i myslivosti. Na vytěženém území vyrostou smíšené lesy.

Bývalé uhelné doly v Ústeckém kraji dosud rekultivuje státní podnik Palivový kombinát Ústí. V jeho režii vznikají i jezero Milada nebo Most. Lesní rekultivace ale provedou i Lesy České republiky, na které kombinát část území převede. „Jde o desítky pozemků v Ústeckém kraji, celkem se jedná o přibližně dvě stě hektarů v okresech Teplice, Chomutov a Most,“ říká mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Konkrétně se jedná o výsypky Střimická, Růžodolská, Ledvická a také výsypky kolem Malého Března a Dolního Jiřetína.

Plochy plánují Lesy ČR masivně osázet stromy a na některých místech v podstatě „od podlahy“ založit celý lesní ekosystém. Smrkové monokultury, které v minulém století měly oživit těžbou zničenou krajinu, se už na severu Čech neobjeví. „Zalesníme je pestrou směsí dřevin, aby byly nové porosty co nejstabilnější a odolné. Vysadíme zejména sazenice dubu, habru, lípy a jasanu s příměsí modřínu a borovice,“ vyjmenovává mluvčí Jouklová.

Lesní rekultivace v bývalých uhelných dolech už má podnik vyzkoušené, třeba z Ostravska nebo Karvinska, kde hospodaří. Lesy na výsypkách rostou dobře, nepodléhají škůdcům. Lesníci si chválí i přítomnost zvěře, která v nových porostech nachází útočiště a její počty se rychle zvyšují.

Rekultivaci ústeckého jezera Milada měl na starosti Palivový kombinát Ústí.

Rekultivaci ústeckého jezera Milada měl na starosti Palivový kombinát Ústí.  Foto: PKÚ

Část výsypky kolem obce Malé Březno na Mostecku se postupně zalesňuje už od roku 1988. Dosud proběhlé lesní rekultivace hodnotí starosta obce František Štrébl jako úspěšné. „Dnes tu rostou i třicetileté dřeviny. Výsypka vypadá dobře, to zelené je moc hezké na pohled, zejména v létě,“ myslí si Štrébl. Obce, kde se výsypky zalesňují, už navíc neobtěžuje zvýšená prašnost.

Převod všech pozemků mezi kombinátem a Lesy ČR by měl být hotový do roku 2025. Nebude bezúplatný. „Rezervujeme pro tento účel asi 15 milionů korun,“ vypočítává generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. Obě společnosti nevylučují, že během příštích let dojde k převodu dalšího území.

Část ekologů nesouhlasí
Oživování krajiny po těžbě budí mezi ekology různé názory. Část v nich vidí příležitost na nápravu škod, které těžba způsobila. Další ale vidí negativa právě v rekultivacích. Entomologický ústav Akademie věd České republiky a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity provedly studii vlivu technických rekultivací na biodiverzitu vápencových lomů. Dospěly k závěrům, že těžební prostory se stávají útočištěm kriticky ohrožených druhů, které v urbanizované krajině nemají dobré podmínky k žití a stahují se do bývalého těžebního prostoru. Následné rekultivace ale jejich prostor k žití opět nenávratně přemění. Studie vyšla ve vědeckém časopise Journal of Applied Ecology v roce 2010. Stejnou problematikou se zabývá i organizace Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, která dochází ke stejným závěrům.