Dokončené rekultivace vytvářejí stovky hektarů volných pozemků. To může být podle důlních společností šance pro podnikatele, developery, urbanisty a architekty, které trápí nedostatek zastavitelných ploch v lokalitách napojených na infrastrukturu a významné dopravní uzly.

Rekultivace, revitalizace a resocializace oblastí bývalých dolů a elektráren tak mají význam nejen pro život obyvatel v Ústeckém kraji, ale i klíčovou funkci pro budoucí ekonomický rozvoj regionu. „Od založení Severočeských dolů v roce 1994 jsme do rekultivací investovali 6,7 miliardy korun a dalších více než 11 miliard plánujeme vynaložit do roku 2060,“ vysvětluje generální ředitel Severočeských dolů Ivo Pěgřímek.

Mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek je ve svém hodnocení opatrnější. „Je pravda, že před převratem téměř neprobíhaly rekultivace na vytěžených územích severočeských uhelných dolů. To ovšem společně s faktem, že byly v severních Čechách postaveny extrémně špinavé uhelné elektrárny bez jakýchkoli filtrů, můžeme směle označit za zločiny komunistického režimu na lidech žijících v tomto regionu, pro které neexistuje žádné ospravedlnění,“ tvrdí Hrábek.

Jak ale dodává, není ovšem žádný důvod se nyní holedbat tím, že tato neuvěřitelná a ostudná chyba byla po převratu napravena. „A taktéž je důležité zmínit, že ne všechny rekultivované oblasti jsou rekultivované dobře,“ dodává Hrábek.

Rozšiřování těžby

Dle názoru zástupců Greenpeace nejde Severočeským dolům ve skutečnosti o rekultivace. „Ty jsou jen doprovodným jevem jejich činnosti a nařizuje je zákon. Severočeským dolům jde jen a jen o rozšiřování těžby. Na lomu Bílina chtějí těžit nejen do roku 2035, o což nyní žádají příslušné úřady, ale až do roku 2050, jak přiznali šéfové mateřské firmy ČEZ. Rozšíření dolu by tedy znamenalo destrukci několika dalších kilometrů čtverečních krajiny severních Čech včetně unikátních a nenahraditelných lokalit, jako je mokřad Venuska, a oddálení rekultivací v této oblasti o 20 dalších let,“ je přesvědčený zástupce Greenpeace.

Starostové obcí v těsném sousedství dolů si spolupráci s těžaři většinou chválí. Třeba o bydlení v Mariánských Radčicích na Mostecku, obci, která byla zachráněna před postupující těžbou uhlí, je velký zájem. Starosta Jaroslav Sikora uvedl, že v pořadníku na obecní byty eviduje na čtyři desítky zájemců.

„Od roku 2008, kdy se poprvé prolamovaly limity, víme, že šachta skončí půl kilometru od vesnice. Snažíme se tedy minimalizovat dopady těžby, proti které ale jinak nic nemáme. S doly máme férový vztah. Pozitivem samozřejmě budou zajímavé finanční kompenzace – až dolování vstoupí za zhruba pět let na katastr Libkovic patřících pod naši obec,“ doplňuje starosta.

I obec Braňany se v budoucnu ocitne na břehu jezera vzniklého zatopením zbytkové jámy dolu Bílina. To podle jejího starosty Petra Škanty ještě zvýší její atraktivitu pro turistické vyžití. Partnerství se Severočeskými doly si starosta pochvaluje.