Nejprve se narodilo mládě guerézám pláštíkovým (18. 10.), následující den mandrilům rýholícím (19. 10.) a v závěru měsíce (30. 10.) bodovaly opět guerézy. Oba druhy patří mezi obyvatele afrického kontinentu, jejich domovinou je tropický prales v oblasti rovníku, ale mandrilové mají oblast výskytu podstatně menší, pouze západní pobřeží Afriky (Kamerun, Kongo, Rovníková Guinea, Gabon).

Ani u jednoho druhu nejsou známy přesné početní stavy, ale oba jsou zapsány v Mezinárodní červené knize ohrožených druhů, i když každý v jiné kategorii.

„Počátky chovu mandrilů rýholících v naší zoo se datují již k roku 1967, chov pokračuje bez přestávky nepřetržitě až do současnosti. Současný vůdce skupiny Albert je v pořadí pouze třetím chovným samcem v historii, což svědčí o kvalitní péči a o tom, že se těmto vzácným primátům v naší zoo daří,“ vysvětluje tisková mluvčí Věra Vrabcová.

Albert pochází z francouzské Zoo Plaisance de Touch, kde se v roce 1998 narodil.

"Do naší zoo dorazil jako sedmiletý a chvíli mu trvalo, než skutečně dospěl a vybudoval si vedoucí postavení. Jeho první mládě se narodilo v roce 2009, od té doby se třemi samicemi zplodil celkem osmnáct potomků. Posledním je sameček, který se narodil samici Čardě, která pochází z našeho, ústeckého chovu. Čardě je již patnáct let, jedná se o její páté mládě a je již zkušenou matkou, takže odchov probíhá bez jakýchkoli problémů. Celá naše skupina nyní čítá devět členů,“ doplňuje Věra Vrabcová.

Mládě mandrila rýholícího se narodilo v ústecké zoo.Mandrilové budí u návštěvníků zaslouženou pozornost, protože jsou to nejpestřeji zbarvení primáti, zejména dospělí samci hýří barvami. Pyšní se ovšem i velkými špičáky, které se velikostí nezadají s chrupem šelem. Samice jsou menší a mnohem méně nápadné.

„Také naše skupina elegantních gueréz pláštíkových je hodně početná, s posledními dvěma mláďaty chováme celkem dvanáct jedinců. I guerézy jsou dlouholetými obyvateli naší zoo, záznamy hovoří o osmdesátých letech minulého století. V současné době tvoří základ skupiny samec Kasalo, který k nám přišel v roce 2011 ze Zoo Bojnice, a tři dospělé samice, zbytek jsou odchovaná mláďata různého stáří,“ popisuje chovatelka Petra Paulová.

Obě rodičky, Doris i Šárka, mají s mateřskými povinnostmi velké zkušenosti, takže se o své potomky pečlivě starají, v jejich náruči je v prvních dnech vidět pouze bílá hlavička.

„Zpočátku je těžké vypozorovat pohlaví nových mláďat, je to o trpělivosti a zkušenostech. Nyní už víme, že starší mládě je sameček a mladší samička,“ vysvětluje chovatelka Šárka Bělková.

Zajímavé je také sledovat, jak mláďata v průběhu prvních cca šesti měsíců života přebarvují.

"Narodí se sněhově bílá, s krátkou, trochu kudrnatou srstí. Po několika týdnech začnou tmavnout a zhruba v půl roce je jejich zbarvení stejné jako u dospělých jedinců,“ doplňuje chovatelka.

I guerézy budí svým vzhledem pozornost návštěvníků, jejich dlouhé bílé chlupy na zádech při skocích vlají a zvířata vypadají velice elegantně.