Povedlo se! Německý ovčák Chuck, který by bez zásahu řepnického útulku a obyvatel Vrbičan do několika hodin pošel, překonal nejkritičtější dny.

Pes, kterého majitelka po smrti páníčka věznila tři měsíce v kotci bez potravy, se záchrany před jistou smrtí vyhladověním dočkal téměř za pět minut dvanáct.

BĚHÁ A NABRAL SÍLU

„Z nejhoršího je venku a vypadá to, že přežije. Zdá se, že kruté hladovění nepoškodilo vnitřní orgány,“ říká Miluše Maskulanisová, majitelka psího útulku Psí domov v Řepnici u Litoměřic.

Její slova potvrzuje i pohled na zvíře, které bylo ještě před nedávnem jen málo pohyblivou hromádkou kostí potažených kůží. Teď Chuckovi přestávají být vidět žebra, vesele běhá, nabral sílu a k lidem je přátelský.

„Pes nám stále nabírá na váze, roste mu svalovina a předpokládáme, že za pár měsíců bude naprosto v pořádku. Chce to ale ještě počkat, přeci jen je to asi osmiletý pes,“ poznamenává majitelka útulku a dodává, že mladšímu psu by rekonvalescence trvala zhruba dva měsíce.

POSÍLALI KRMENÍ I DEKY

O Chucka se zajímala řada médií, jeho osud nebyl lhostejný stovkám lidí. Odezvu si majitelka útulku pochvaluje, na adrese útulku se totiž krátce na to nahromadily psí pelíšky, deky, léky nebo probiotické pasty. „Ozvali se i lidé, kteří by si psa vzali, ale bohužel musí počkat do konce policejního vyšetřování,“ doplnila Maskulanisová.

Policie se případem stále zabývá a majitelce psa hrozí v případě prokázání viny až dva roky za mřížemi. Žena, která psa několik měsíců týrala, se už z Vrbičan odstěhovala.

Společně s majitelkou zmizel i druhý pes, který v době Chuckovy záchrany štěkal v domě. „Nikdo ji už strašně dlouho neviděl. Říká se, že toho druhého psa naložila do auta a odjela, jenže nikdo netuší, kam by jela. Vždyť nikde nikoho neměla,“ říkají místní.

Ti se dokonce domnívají, že žena mohla mít sklony k sebevraždě. Tři týdny před odvezením Chucka do útulku jí podle sousedů úřady odebraly dítě.

Psa o váze 15 kilogramů zachránili pracovníci útulku začátkem listopadu poté, co obyvatelé Vrbičan zalarmovali úřady. Pes odkázaný na potravu od kolemjdoucích ze sebe během tří měsíců v kotci vytrávil naprosto všechnu svalovinu a tuky. Vážit měl dvakrát tolik.

„Chuck vůbec nechodil, museli jsme ho nosit. Kdybychom nepřijeli, pes by do dne, maximálně do dvou pošel. Už jedl svoje vlastní výkaly,“ poznamenala po Chuckově záchraně Miluše Maskulanisová s tím, že za 24 let činnosti útulku převzala do péče zvíře v takto zuboženém stavu teprve potřetí.